Mel Gibson ve filmu Moje letní prázdniny

Mel Gibson ve filmu Moje letní prázdniny | foto: bontonfilm

GLOSA: Kazan, Vávra, Stone a teď Gibson. Už zase kádrujeme

  • 61
Je to tady zas. Zpochybňoval se čestný Oscar, pro něhož si šel režisér Elia Kazan, i Křišťálový glóbus pro Otakara Vávru; teď je na tapetě Mel Gibson. Cenu karlovarského festivalu ještě ani nepozvedl nad hlavu a už se křičí, že si ji nezaslouží. Z morálních důvodů.

Zopakujme si tedy ještě jednou, co strašlivého Gibson provedl. V nadávkách se trefoval do "židů a negrů". Na to samozřejmě nemůže být nikdo pyšný, ale kdo si ve vzteku či po pár sklenkách nikdy neulevil způsobem, jenž by se třeba romským aktivistům nelíbil?

Dále prý byl hrubý na svou ruskou přítelkyni. Alespoň to tvrdí ona a média, Gibsonovu verzi si třeba poslechneme. Nicméně na hvězdná tajemství ložnic, která končí bitvami o pohádkové odstupné, se mravní kategorie těžko uplatňují.

Umučení Mela Gibsona

Do Varů míří muž, který se Hollywoodu znelíbil

Mel Gibson je novou tváří druhého pokračování série Expendables.

Především však platí, že Mel Gibson si z Varů odnese ryze profesní trofej, doslova a do písmene "za umělecký přínos světové kinematografii". Nikoli tedy za přínos politické korektnosti nebo mužské galantnosti.

Elia Kazan dostal životního Oscara coby tvůrce filmů V přístavu nebo Na východ od ráje; ne za to, že údajně udával své kolegy za dob amerického honu na komunisty. Což by paradoxně jinde a jindy mohla být naopak polehčující okolnost.

Otakar Vávra ve Varech zažil poctu díky Romanci pro křídlovku či Kladivu na čarodějnice, nikoli coby výraz uznání, jak šikovně dovedl prokličkovat každým režimem. Odpůrci bouřili, jako kdyby si šel pro Nobelovu cenu míru.

A konečně i loňský varský laureát Oliver Stone sklidil potlesk, přestože před svým vstupem na pódium přednášel o hodném Castrovi a zlém Západu, proti jehož propagandě prý ta naše za totality nestála za řeč. Tleskalo se autorovi Čety, ne salónnímu komunistovi.

Tudíž i Gibson přijíždí jako nositel dvou Oscarů za Statečné srdce, jakkoli film každého neoslní, vtipný mužský šovinista z komedie Po čem ženy touží, ač někomu jde jeho smích proti srsti, či režisér Umučení Krista, byť jeho krvavá verze budí polemiky.

Rozhodně je směšné bít na poplach, že do země, která hostila zpustlíka Gibsona, už nikdy žádná veličina nepřijede. Jednak se hvězdy uhánějí na roky dopředu: když konečně na Vary najdou čas, nevíte, jestli mezitím zrovna nespáchaly otcovraždu.

Jednak řeči se vedou a voda teče; i Tom Cruise kdysi vyhrožoval, že do Česka, kde mu úředníci měnili pravidla během natáčení, se už Hollywood jakživ nepodívá - po letech se s úsměvem vrátil sám Cruise.

A konečně, co si budeme nalhávat, skandálky dávají festivalům vítaný říz. Zvát světce je sice úctyhodné, ale co s nimi pak na červeném koberci, když ani kotník neodhalí? Ostatně jiný letošní host, Lech Walesa, taky není anděl - a jeho přínos filmu se na rozdíl od Gibsona blíží nule.