Daniela Magálová v pořadu Hrajeme na přání na stanici Barrandov Muzika

Daniela Magálová v pořadu Hrajeme na přání na stanici Barrandov Muzika | foto: TV Barrandov

GLOSA: Barrandov Muzika víc mluví, než hraje. Ale možná je to tak lepší

  • 37
Komu se kdy stýskalo, že z televizních obrazovek vymizela slovenština, může si ji nyní dopřát. Ovšem nevracejí se kdysi oblíbené pondělní slovenské inscenace. Místo toho startuje „nová“ hudební televize Barrandov Muzika.

Dá se čekat, že miliontý a první televizní kanál, který si už vskutku nemá z jakého koláče sledovanosti uždibovat, pojede v úsporném režimu. Třeba ve virtuálním studiu. Sobotní start hudební stanice Barrandov Muzika obstarala Senziparáda – na houpačce před vzorně vyrovnaným dřevem na zimu a ve společnosti dvou retrívrů. Ale národ chalupářů možná ocení.

Jak se navíc ukázalo, Senziparáda je pořad, který už běží na slovenské televizi stejného jména a nový barrandovský kanál jej pouze přebírá.

Korunu všemu nasadily uváděné „hity“. Například hned první hudební novinka hitparády, píseň More more od slovenské skupiny Akcent live. Než diváka dorazí samotný song, dozví se, že kapela pochází „od Senca“ a který člen skupiny již zemřel, případně kdo ho nahradil.

Senziparádou provází slovenská moderátorka a zpěvačka Andrea Fischer. Bude novou vycházející hvězdou srovnatelnou s Kateřinou Brožovou, jež nesmí chybět takřka v žádném pořadu hlavního kanálu Barrandova? Její píseň Taký je život se totiž opakovala v obou víkendových vydáních další položky nové televize, Hrajeme na přání/Hráme na želanie.

Ano, opět jde o pořad bilingvní. Totiž alespoň v tom, že se v něm střídají dva moderátoři – Noro Mészároš, který mluví slovensky a aspoň trochu funguje jako pořádný spíkr, což je osvěžující, a Daniela Magálová, slovenská moderátorka svou češtinou odkazující k tradicím Zuzany Bubílkové. Scéna je podobně rustikální jako v Senziparádě, vybavení venkovského obýváku snad má být jen luxusnější. Velká škoda je, že v krbu nehoří, dlouhý záběr na plápolající oheň by po vzoru norské televize mohl přinést aspoň nějakou útěchu.

Úvodem si zase musíme vyslechnout dlouhou přednášku o tom, kdo kde slaví svátek u nás, kdo na Slovensku a jak ta jména vznikla. O písně si potom píší lidé z obou stran řeky Moravy a dlouhé předčítání přáníček a připojení všech tetiček, babiček, strýčků a Eviček nechtě připomíná smuteční obřad v krematoriu.

Tento bizarní mix nedělní chvilky poezie a kalendária trvá ke dvěma hodinám a ovšem je bohatě proložený hudbou: slovenské lidovky, dechovka, tvorba Andrey Fischer nebo moderní úprava slovenského Macejka jsou docela slušný výplach. Otázkou je, kdo to ocení.

Ostatně, zájem diváků byl v prvních dnech vysílání minimální. Barrandov Muzika při svém startu v sobotu v deset dopoledne přilákala k obrazovkám tisícovku lidí, na večerní Otto Weiter Show se jich dívaly tisícovky dvě. Stojí to takovému kanálu za existenci?