Styl svého třetího alba sice Radek Banga a Gipsy.cz označují za "mexcikánský western", nějakou zásadní hudební změnu ale neslibují. Stále se bude jednat o world music s prvky popu, rapu, hip hopu, breakbeatu a dalších stylů. "Rozhodně se neprezentujeme jako rapová skupina, to bychom nemohli být tak moc akustičtí," říká Banga.
"Album vznikalo tři roky a každý rok představoval jednu fázi. Právě proto je na albu znát, jak se zvuk vyvíjí z jednoho druhu do jiného. Celé album vznikalo v mém vlastním malém studiu Bangatone, o produkci jsem se postaral zcela sám," dodává frontman kapely.
I když kapela za dobu své práce objevila velké množství technických prostředků, které jí umožnily rozšířit a probarvit rytmické a zvukové základy, nejpodstatnější pro kapelu zůstávají "živé" nástroje, kytara, housle, kontrabas či akordeon.
První singl Desperado se nese v rytmu reggae a přitom neztrácí romský feeling. "Je to osobní výpověď. V podstatě jsem tím chtěl poukázat na lidské předsudky, jak rychle soudíme někoho, koho vůbec neznáme a jak málo stačí, abychom podlehli vlivu médií. Známe to všichni – politik, co se tváří mile a maže nám med kolem huby, ovšem v pozadí je korupce, lži a podvody," dodává Banga.
Balada Čhaje čhaje říká, že "láska je dřina" a skladba U la la konstatuje, že stojí za to jí hledat. Aha! je typicky rapový song a More Let's Go v sobě nese silný taneční potenciál.
Nejsilnější vztah má Radek Banga k písni Mlíko a med: "Spousta lidí by se domnívala, že se jedná o písničku, která vychází z mého dětství, ale jsou na omylu. Je to zkušenost mnoha dětí v naší 'krásně ideální' společnosti. Nejde jen o to, že mnoho otců je závislých na alkoholu, ale i o to, jak málo si rodiče všímají svých dětí."
A dodává: "Chodíme do práce, život jede na autopilota a dítě najednou vyroste. Kde jsme byli? Najednou je z kluka kriminálník nebo narkoman a my ho viníme, ovšem nemáme na tom my sami obrovský kus viny? Všímali jsme si dost svých dětí? Nebo jsme prostě jen tvrdě pracovali? A co vlastně je v životě tím podstatným?"
