Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sochař Koblasa daroval galerii nečekaně své grafiky

  15:57aktualizováno  15:57
Jan Koblasa je známý především jako sochař, v pražském Domě U Zlatého prstenu se však představuje hlavně jeho grafická tvorba. Výstava Eden – Koblasova země trvá do 4. října.

Jan Koblasa, Pocta Fr. Halasovi a Fr. Villonovi (z cyklu Staré ženy), 1969 | foto: GHMP

Výstava, kterou připravila Galerie hlavního města Prahy, je v jednom ohledu poněkud netypická. Na tom, že je poskládaná z jejích vlastních sbírek, by nebylo nic divného. Představená díla se však do galerie nedostala soustavnými nákupy, nýbrž jí je Jan Koblasa (1932) sám daroval. Výstava je pojmenovaná podle jednoho z autorových cyklů monotypů, tedy techniky, při níž se obraz namalovaný na desku ještě zamokra obtiskne na papír.

Koblasův dar GHMP obnáší část z jeho rozsáhlé grafické tvorby. Zahrnuje údobí od konce 50. let po současnost a tvoří ji soubory monotypů, dřevořezů, sítotisků a také počítačové grafiky. Ty rovněž určily tematické rozčlenění expozice.

„Záměrem bylo ukázat méně známé a dosud nezveřejněné grafické listy. Týmž úmyslem se řídil i výběr několika sochařských děl, která výstavu ideově a tematicky akcentují. Z nich k dosud nevystaveným patří soubor sedmi plastik Plazit jazyk z roku 1970, provedený v umělé hmotě a v keramice, nebo dva zářivě bílé carrarské mramory Niké z let 1984 a 1985,“ vysvětluje kurátorka Mahulena Nešlehová, která na koncepci expozice pracovala se samotným autorem.

Pocta Halasovi i Villonovi

Z grafických děl mají v Domě U Zlatého prstenu premiéru početné série Babylon a Labyrint z roku 1958, cykly Eden – Koblasova země (1961), Maketa mého mozku (1962), Ohniska bolesti (1963–1964) nebo Figura (1963). Rovněž poprvé jsou v úplnosti vystavené serigrafie cyklu Staré ženy. Pocta Františku Halasovi a Françoisi Villonovi z roku 1969, Plazit jazyk (1971) a Totentanz. Pocta A. Strindbergovi (1970).

Nechybějí ani velké, povětšině neznámé celky barevných a černobílých dřevořezů ze šedesátých, osmdesátých a devadesátých let: Chaos, Zasažen bleskem, Oběť a další tisky. „Opomenuta není ani umělcova počítačová grafika, které se věnuje od roku 2003. Rovněž poprvé jsou zde v celku představeny monotypy kombinované malbou z cyklu Modrá krev (1964–1965), které Galerie hlavního města Prahy získala záborem po umělcově odchodu do zahraničí v roce 1968,“ dodává Nešlehová.

Výstavu doprovází česko-anglická publikace nazvaná Jan Koblasa grafika prints, kterou loni v létě vydalo nakladatelství Karolinum.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.