Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pražský Němec a částečný Žid vypráví o životě v době, která zešílela

  17:59aktualizováno  17:59
Kniha původem pražského Němce židovského původu Gerharda Scholtena Mezi všemi tábory je výpovědí o tom, jak se politické a společenské tendence českých dějin poloviny 20. století podepsaly na lidech, jejichž jedinou "vinou" byl "špatný" rasový nebo národnostní původ, popřípadě majetek.

V terezínské pevnosti byl internován Gerhard Scholten nacisty pro svůj židovský původ. Krátce na to její zdi obývala jeho babička, uvězněná Čechy coby Němka... | foto: UNESCOMŮŽEŠ

Gerhard Scholten: Mezi všemi tábory

Gerhard Scholten: Mezi všemi tábory

Ve svých vzpomínkách s příznačným podtitulem Život v době, která zešílela se Gerhard Scholten (1923–1995) vrací k letům 1944 až 1947, která zásadně změnila jeho dosavadní život. Trutnovského rodáka a syna textilního továrníka, jenž od svých osmi let žil v Praze a cítil se být především pražským Němcem, zatklo v červenci 1944 gestapo a poslalo ho nejprve do terezínské Malé pevnosti a odtud do koncentračního tábora v Osvětimi.

Důvodem jeho uvěznění byl zadržený dopis otci do Ameriky, který svěřil rodinnému příteli, aby ho poslal ze Švýcarska. Svou roli pravděpodobně sehrál i Scholtenův částečný židovský původ. Gerhard Scholten, jenž tehdy nosil otcovo příjmení Pfefferkorn, věznění přežil. Díky svým jazykovým znalostem se v osvobozené Osvětimi stal tlumočníkem sovětské armády a NKVD, a tak i svědkem výslechů a evidence mrtvých.

V květnu 1945 se vrátil do Prahy, kde ho záhy čekalo setkání s československou poválečnou realitou. Jeho babička byla jako Němka internována ve sběrném táboře na Strahovském stadionu a posléze v Malé pevnosti. Scholtena i jeho matku v srpnu 1945 zavřeli na základě udání jejich podnájemníka do internačního tábora v Modřanech.

Jen díky intervencím českých přátel byli všichni nakonec propuštěni. Zabavený byt a další majetek jim ale už vrácen nebyl. Před definitivním odchodem do Rakouska v lednu 1947, kde přijal rakouské občanství a nové příjmení, Scholten ještě v československých službách absolvoval rok jako pracovník UNRRA v Brémách.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Z filmu Muži, kteří nenávidí ženy
Milénium představí Lisbeth Salanderovou popáté. Příštím dílem skončí

Knižní sága Milénium odstartovala úspěch severské krimi, na které se později svezli i autoři, jakými je Jo Nesbo nebo Jussi Adler-Olsen. V září vyjde další...  celý článek

Jiří Kuběna u hradu Bítova, kde sloužil jako kastelán.
Zemřel básník a „šestatřicátník“ Jiří Kuběna. Vydával v samizdatu

Jiří Kuběna, který se řadil ke generaci šestatřicátníků společně s Václavem Havlem nebo Violou Fischerovou, zemřel ve čtvrtek ráno ve věku 81 let po dlouhé...  celý článek

Spisovatel Bernhard Schlink
Napsal Předčítače. Teď Bernhard Schlink odhaluje skryté Letní lži

Před více než dvaceti lety Bernhard Schlink zasáhl literární svět románem Předčítač, podle kterého později vznikl úspěšný film s Kate Winsletovou. Nyní v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.