Její otec, král komiků, si vzal dceru krále dramatiků Oonu O'Neillovou. "Z jedné strany jsem zdědila geny komedie, z druhé absurdního dramatu," shrnula. Příjmení Chaplinová nosí hrdě, jen jednou jedinkrát si přála být neznámá: "To jsem byla ještě velmi mladá, chodila jsem s ženatým pánem a někdo nás vyfotografoval," přiznává vesele.
Směje se skoro pořád. Když vypráví o natáčení Doktora Živaga, kdy byla jako všechny ženy kolem zamilovaná do Omara Sharifa: "V horkém španělském létě jsme navklékli kožichy, brodili se umělým sněhem z mramorového prášku a předstírali krutou ruskou zimu." Nebo když líčí, jak se vyvíjela její role ve filmu o tsunami Nic nás nerozdělí: "Myslela jsem, že budu hrát paní, která leží v nemocnici a pořád zvrací, až umře. Tak jsem trénovala zvracení, ale pak režisér řekl, že mou rolí je skotský dědeček, z nějž udělají babičku. A nakonec mi napsal úlohu japonské turistky."
Točila s velikány, jako jsou Robert Altman, Pedro Almodóvar či její někdejší životní partner Carlos Saura, ale klidně také se zahradníkem od sousedů, který si to chtěl zkusit. Dnes dostává hlavně hororové role. "Stárnu nerada, před kamerou i za ní, je to prostě masakr, ale nic s tím neuděláte, v životě jsem nešla na plastiku. Takže hraji babičky: hodné, ale i zlé a vraždící, zjevně právě proto, jak vypadám," žertuje krásná královna z Tří mušketýrů, s jejichž režisérem Richardem Lesterem se znovu potkala právě na Febiofestu.
