Čtyřiašedesátiletý stále vitální mistr funku se na hlavním pódiu objeví v neděli od 21 hodin. Do Ostravy Clinton přijíždí s dvaceti muzikanty, zpěváky či rappery.
Dalšími zastávkami na jeho turné budou Vídeň, Darmstadt, Brusel, Madrid a 25. července Paříž, kde Clintonova evropská šňůra skončí. Je možné, že půjde o jednu z posledních Clintonových hudebních návštěv v Evropě.
* V sedmdesátých letech jste byli považováni za největší hudební těleso ve světě popu, rocku a soulu. Říkalo se o vás, že jste největší pojízdná diskotéka na světě. Platí to i dnes?
Vůbec jsme se nezměnili. Pořád jsme obrovský soubor. A hrají v něm pořád stejní lidé. Naši hudbu musí hrát a zpívat hodně lidí, jinak by to nebylo ono.
* Většina z vašich doprovodných hudebníků jsou muzikantské legendy s vlastními sólovými kariérami. Posloucháte někdy jejich desky?
Ani nemusím. Vím, že jsou dobří.
* Jak si teď vůbec říkáte? Před pár lety jste byli v Praze jako P-Funk All Stars.
Teď si zrovna říkáme Funkadelic. Ale je to jedno, říkej nám, jak chceš. Parliaments, Funkadelic, P-Funk All Stars, to jsou stejní lidé.
* V sedmdesátých letech jste byli považováni za politickou kapelu, platí to dodnes?
Těžko to tak nazvat. Hrajeme a zpíváme to, co si myslíme, a o tom, co vidíme. O tom je přece muzika, ne? Nejsme přece nikde ve vzduchoprázdnu. Ale že bychom se nějak vyjadřovali k zahraniční politice nebo k daňovému systému, to tedy ne. Zpíváme o životě.
* Funk je specificky americká hudba. Jak se k ní staví lidé v Evropě?
My a James Brown jsme hlavní průkopníci funku. My jsme ho poslali do světa. A lidi nás berou všude, protože funk je univerzální hudba.
