Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Generační srážka: Zoufalci mají co říct, promiň mami

  15:48aktualizováno  12. listopadu 4:13
Generačním filmům rádi leccos odpustíme. Tedy za předpokladu, že jsme jejich adresáti a že se v nich také jako tací poznáváme. Film Zoufalci má u mě v obou bodech za jedna: výstižně, nekompromisně, a přitom s lehkostí pojmenovává to, co cítí mnoho dnešních třicátníků. Ano, i já. Takže promiň, mami: jako "taky zoufalé" mi nezbývá, než být shovívavá.

Z filmu Zoufalci | foto: Negativ

Hlavně žádná ich forma, vštěpovali nám ve škole, když nás učili psát recenze, a já se na to snažím neustále myslet. Tentokrát však udělám výjimku. Filmů, jež umějí hrát na osobní strunu celé jedné generace, není mnoho, pročež chci být osobní. Výjimečně.

Zaskočeni

Před dvaceti lety (a je příznačné, že PRÁVĚ před dvaceti lety) na nás dějiny bafly s novou skutečností: Jste svobodné, milé děti, řekly nám.

Třicátnická komedie Zoufalci slíbila vtip. Hledá však léčbu

Mirka Spáčilová se svou dcerou nesouhlasí a dává Zoufalcům 60%. Že by generační střet?

My jsme se zaradovali, vykulili oči a do té bezbřehé volnosti jsme naskočili, aniž bychom se předem rozhlédli. Jak jinak taky: přece bychom neváhali s něčím, co bylo našim rodičům tak dlouho odpíráno.

Problém je, že extrém se s extrémem nesnese. Děti odkojené drilem a nesmyslnými zákazy (vzpomínáte na povinné němé "korzování" o přestávkách, ne nepodobné tomu z vězeňského dvora?) najednou dostali možnost zkusit absolutně všechno. ABSOLUTNĚ všechno.

Pokusní králíci

Byla to zvláštní situace: měli jsme svobodu, ale dali nám ji bez návodu k použití. Důsledek? Pocit, že za dobu, kdy jsme si ho psali, jsme možná "prokaučovali" pár nejcennějších let. Což na jednu stranu není nic tak tragického a každý se s tím vyrovnává jinak, ovšem legrace to taky není.

K filmu Zoufalci - SilvieK filmu Zoufalci - Tonda

"Jo jo, vy jste ta svobodná generace, vy máte tu svobodu. Můžete cestovat, mluvit s kýmkoli po internetu, a přitom si neudržíte vztah. Jezdíte do Číny, do Indie, kamkoli - hlavně být daleko od prázdného bytu," říká ve filmu matka jedné z hrdinek.

A přesně to se  režisérka Rudolfová snaží filmem sdělit. Ukazuje lidi, kteří zahánějí prázdno cestováním, slečny, jež mají místo dětí kocoury. Pány, kteří sedí doma u televize a snaží si sami sobě namluvit, že jen takhle budou spokojeni, i páry, které si musí sepisovat na papír, proč jsou vlastně spolu. Útěkáře, ztracence, zoufalce.

Jitka Rudolfová navíc ví, jak na to. Neomlouvá, nekritizuje, ba ani nehledá jedinou pravdu. Hraje na pocit a sílu okamžiku a často jí to vychází. Snaží se zkrátka ukázat prázdnotu. V bytech i duši.

Absence pohybu

Nutno říct, že odmyslíme-li si téma samotné, jsou Zoufalci jako film  spíš průměrní než výjimeční. Ještě konkrétněji: mnohem víc by jim slušel formát celovečerního dokumentu, než nevyhraněné "sondo-tragikomedie".

Z filmu Zoufalci

Šest postav, které se věkově pohybují někde kolem třicítky, mají sice příznačné osudy, naneštěstí pro formát vyžadující příběh se ale nikam nevyvinou. Logicky: film, který chce popsat stádium životní stagnace, těžko může po hrdinech chtít, aby se někam posouvali.

To, co na začátku baví - totiž nenásilně vtipná a plastická mozaika portrétů - tak po nějaké době nutně přestává stačit a divák prahne po jakémkoli zdání pohybu.

Až do smrti

Ten se sice koná, naneštěstí pro Zoufalce ovšem nepříliš dobrým směrem: od sarkastického nadhledu k sebezpytnému rozboru existenciální krize, která bývalé spolužáky zažene na opuštěný statek. Tam chtějí pospolitě (a šťastně?) žít až do smrti. Což by ještě nebylo nic strašného, kdyby ovšem nezůstalo jen u toho chtění.

Z filmu ZoufalciZoufalci

V rámci zdlouhavé debaty na téma "proč to vlastně chceme udělat" tak sice nahlédneme všechny varianty zádrhelů, které může komunitní život přinést, následně však zjistíme, že žádný dějový zvrat není v plánu a že i na plnokrevnou dějovou linii jsme natěšení zbytečně.

Všechny "statkářské "epizody- ať už je to hádka o bábovku, nebo přepadovka od matky - nejsou nic než představy jednotlivých hrdinů, které se z různých důvodů neuskuteční. Skvěle zahrané i zinscenovnané/zimprovizované, ale stále jen představy,  

ZoufalciPtali jste se Simony Babčákové

Herečka odpovídala na dotazy čtenářů

Výsledkem je, že sledujeme jakoby dva filmy. Jeden je svěží, úderný a zábavný, sestavený z vycizelovaných příběhů, jež mají pod povrchem něco navíc. Druhý ovšem vyumělkovaný, přehnaný a hlavně zbytečný. 

Stačilo zůstat u postav a jejich světa a síla sdělení by byla zachována i s tím cenným kouzlem bezprostřednosti. 

Jenže ve skutečnosti má tempo, šmrnc i výpovědní hodnotu jen první polovina snímku, druhá jako by nevěděla kudy kam. Stejně jako její hrdinové... což by se samozřejmě dalo použít i jako dostatečně pádná omluva. Rudolfová ani Zoufalci si ovšem alibismus nezaslouží. To radši jen těch osmdesát procent. A za rok další, tentokrát už dokonalý film.

Zoufalci
Režie: Jitka Rudolfová
100 minut, od 12. listopadu
HODNOCENÍ iDNES.cz 80%





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Carice van Houtenová v páté sérii ságy Hra o trůny
Robertova rebelie? Návazný seriál na Hru o trůny bude čerpat z minulosti

Pád Valyrie či povstání Roberta Baratheona by mohlo stát na pozadí vzniku nového seriálu ze světa Hry o trůny, o kterém HBO uvažuje. Ač zatím není nic jisté,...  celý článek

Z filmu Transformers: Poslední rytíř
Nejlépe placeným hercem světa je Mark Wahlberg z Transformers

Nejlépe placeným hercem světa je 46letý Mark Wahlberg, který si loni vydělal 68 milionů dolarů (zhruba 1,5 miliardy korun). Informoval o tom v úterý americký...  celý článek

Komik Jerry Lewis
Zemřel komik Jerry Lewis, král americké komedie a televizní zábavy

Americký herec a režisér Jerry Lewis, jenž se stal legendou zámořské zábavy, zemřel v 91 letech. Popularitu si získal nejen v televizi, hrál i ve filmech Král...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.