Příběh líčící státem řízený doping sportovců v 80. letech měl pochvalné kritiky a v domácích kinech nasbíral na šedesát tisíc diváků, teď ho však čeká mezinárodní křest. „Jeho téma je přenosné přes hranice, zájem už jeví i jiné festivaly,“ věří producent Pavel Strnad. Ostatně Slováci a Němci vstoupili do koprodukce.
Režisérka psala scénář několik let, postupně si získávala důvěru lidí zapletených do dávné aféry, tedy i potřebná fakta. „Pak jsem sezvala vybrané herečky na stadion, běžely dvě stě metrů a trenér je třídil: tahle ano, tahle ne,“ líčí poslední etapu obsazování Sedláčková.
Bárdosová musela před natáčením trénovat půl roku třikrát týdně: „Potom před kamerou jsme naběhaly tak šedesát kilometrů za týden.“ Josefíková doplňuje, že na takový zážitek se nezapomíná, nicméně pro obě představitelky závodnic se běh nestal novým koníčkem, spíše už jen příjemnou nostalgií.
Nezáviděla Geislerová mladším kolegyním sportovní průpravu? „Já se náhodou sama hlásila, že s nimi budu trénovat, aby bylo znát, že moje postava taky kdysi sportovala. Jenomže pak jsem otěhotněla a měla jsem co dělat, abych se vůbec rozběhla,“ směje se herečka, Záběry z červeného koberce najdete na videu.
