A navíc se tak málo se liší od prvního dílu, že si někteří klidně schrupli i navzdory křiku Go, go!, případně Move, move!, který jiným drásal uši.
Před pár týdny mnohý ctitel režiséra Martina Scorseseho žehral na Americkou filmovou akademii, která jeho Gangy New Yorku zprvu zahrnula nominacemi, a pak jim Oscara nepřiznala. Člověk si maně říkal: Co by jim to udělalo, konečně odměnit klasika?! Po cestě z kina je to jasné: odměnili by právě a pouze klasika. Gangy New Yorku jsou z rodu těch filmů, jimž sluší přídomky typu úctyhodný, pracný, rozmáchlý, barvitý, vyčerpávající.
Ale současně působí dojmem, jako by nepopiratelný velikán Scorsese v obavě, že možná tak obří projekt točí naposledy, chtěl světu ještě rychle sdělit vše, co dosud nestihl. Vše o Americe málem od dob Kryštofa Kolumba až po Bushe, o svém vztahu k zemi, kde našel domov, ale již vidí i kriticky. O New Yorku, jejž ve strhujícím úvodu své historické fresky vnímá coby syrové kulisy pro raně městský western a v závěru se užuž symbolicky dotýká dnešní velikosti i bolesti jeho mrakodrapů. Scorsese je tu sebevražedným mužem mnoha řemesel, vypravěčem, kronikářem i soudcem.
Vstupní bitka dvou gangů, jež z temného obřadu podzemí vyrazí do bílého ticha sněhu zbarveného krví do růžova, je oslnivá surově barbarskou krásou i zvláštními pravidly cti. Vůdce jednoho klanu zabije druhého před očima jeho syna, jenž se po letech nepoznán vrací, stane se oblíbencem otcovraha a odhodlává se k pomstě. Hraje se variace podsvětí na Hamleta, ale i na jiné shakespearovské prvky: zradu, žárlivost, strach. Vášní má dost, mučivých i malebných obrazů také, leč režisérovi to nestačí.
Zatímco Daniel Day-Lewis coby kápo krvavé éry si plně vychutnává bohatou roli, mstitel, alias Leonardo DiCaprio se stává jakýmsi průvodcem turistů po historii. Jeho očima se učíme, kdo bojoval s kým: katolíci s protestanty, starousedlíci s přistěhovalci, Sever s Jihem, chudí s bohatými a rekové s korupcí, bezprávím a politickými čachráři. Bouřlivý osud jednotlivců se tak postupně utápí v budovatelské kronice o násilných kořenech příští americké demokracie.
X-Men 2 tolik slov nepotřebují. Opět jsou mutanti lidem podezřelí jen proto, že mají mimořádné schopnosti, opět jsou vesměs hodní, a pokud některý zlobí a zaútočí přímo na Bílý dům, může za to zlý člověk, nejlépe z Pentagonu. Nově má více prostoru omladina, potažmo teenagerovská romance a la Beverly Hills. Vážnou tvář celé historky mile naruší jen pár vtipných nápadů, třeba mutantí „ledový dech“ jako z reklamy. Co je však na pováženou, na pořádnou akci se vždy dlouze čeká, než si hrdinové řádně popovídají.
 Fotografie z filmu Gangy New Yorku. |
