Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Galerie Vltavín vystavuje „chlupatice“, samice i lidi stažené z kůže

  15:46aktualizováno  15:46
Říjnová výstava v pražské Galerii Vltavín představuje tři autory, jejichž dílo vzbudilo v nedávné minulosti bouřlivé reakce a bylo kvůli svému provokativnímu vyznění cenzurováno. Jsou jimi Markéta Korečková, Alena Kupčíková a Ján Macko.

Alena Kupčíková: Chlupatice | foto: Galerie Vltavín

Chrudimské rodačce a absolventce pražské Akademie výtvarných umění Markétě Korečkové (1975) zahalovali plátnem objekty menstruujících žen i objekty z cyklu Pohádky, protože pobuřovaly svatebčany na pardubické radnici. Výstavu nazvanou Estrogen, která se konala v roce 2008 v pardubickém Mázhausu, posléze dokonce zavřeli.

Autorka nyní pracuje na cyklu nazvaném Zakleté princezny, který představuje figury zahalených bytostí (žen s mužskými prvky síly), které lze vnímat buď jako ideální propojení mužského principu s ženským v dvojjedinou bytost, nebo naopak jako militantní feministické samice v hororovém snu machistického šovinisty.

Markéta Korečková: Pohádka

Markéta Korečková: Pohádka

S cenzurou umění se setkala i další absolventka Akademie výtvarných umění Alena Kupčíková (1976), která proslula i v zahraničí svými subtilními pracemi vytvořenými z chloupků vytržených z ženských ohanbí. Kvůli prudérnosti publika čelila na nejedné z výstav invektivám.

Pražská galerie Vltavín hostí výstavu Cenzurované umění tří výtvarníků:

Markéta Korečková, Ján Macko, Alena Kupčíková

Výtvarnice sice v roce 2003 získala mezinárodní cenu Louis Vuitton-Moët Hennessy ve Francii, výstavu jí však zcenzurovala samotná madame  Chiracová. Přesto se některé z jejích "Chlupatic", jak svá díla nazývá, dostaly do sbírek například Národní galerie v Praze a řady privátních kolekcí na všech kontinentech.

Autorka i nadále pokračuje ve své provokativní tvorbě, kterou inovovala o techniku malby na plátno jediným ženským chloupkem, který je pak jako relikvie instalován u každého obrazu.

Alena Kupčíková: Anna

Alena Kupčíková: Anna

Dvojici autorek doplňuje Ján Macko (1969), jehož objekty simulující lidi stažené z kůže vzbudily kontroverzní reakce už na pražské Akademii výtvarných umění. Ztvárnil člověka staženého z kůže jako předložku, což sám vnímal jako šok nad ztrátou veškeré humanity během holocaustu.

Svým profesorem Karlem Neprašem byl sice navržen na cenu ateliéru, ale klauzurní komise naopak navrhla jeho vyloučení ze školy za "cynismus". Na současné výstavě představuje kromě prací na téma užitkových objektů-těl i první ze soch  rozpracovaného cyklu The End, a to figurální alegorii nazvanou Neviditelná ruka trhu.

Ján Macko: Muž

Ján Macko: Muž

Záměrem tvůrců výstavy je kriticky se podívat na práce, které vyvolaly reakce prudké natolik, že díla (navíc vytvořená většinou v dimenzi klasického média) musela být zahalena, odstraněna nebo bylo zpochybňováno jejich ocenění. Kritický náhled pak doplňují o tvorbu, která vznikala po oněch silných cenzurních momentech a která na původní díla navazují.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Olbram Zoubek (6. 11. 2014)
Zemřel akademický sochař Olbram Zoubek, autor posmrtné masky Palacha

V 91 letech dnes v Praze zemřel akademický sochař Olbram Zoubek. Vytvořil mimo jiné památník obětem komunismu na pražském Újezdě a posmrtnou masku Jana...  celý článek

Na Malostranském náměstí je nový Prastánek umělce Skály.
VIDEO: Skála vztyčil svůj Prastánek, poslouží k občerstvení duše i těla

Od čtvrtečního večera má pražské Malostranské náměstí novou dominantu. Na místě bývalého parkoviště stojí více než šest metrů vysoký Prastánek z dílny...  celý článek

Óda, Adam Štech pro Letní výtvarný salon
Mladí umělci táhnou. Galerie Kodl prodlužuje Letní výtvarný salon

Pražská Galerie Kodl zasvětila prázdninové měsíce Letnímu výtvarnému salonu, který představuje mladou generaci českých výtvarníků. Kvůli rostoucímu zájmu ze...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.