Sama budova muzea je jedním z nejcennějších kubistických exponátů. V letech 1911-1912 ji postavil architekt Josef Gočár jako obchodní dům a vedle dalších českých kubistických staveb je dokladem skutečné dobové fascinace hrou s lomenými a obloukovými tvary.
Kubistická expozice v domě už jednou sídlila. V polovině devadesátých let ji v něm vybudovalo České muzeum výtvarných umění a kubismu věnovalo jeho dvě podlaží.
Předloni vyhlásil vlastník budovy Státní fond kultury nový konkurz na její využití a na jeho základě ji přidělil Národní galerii. Ta dům otevírá po dvouleté rekonstrukci.
Muzeum kubismu nyní zabírá tři patra. Dvě patří stálým expozicím, jedno výstavám dočasným. "Na rozdíl od Českého muzea výtvarných umění zde nabízíme naprosto komplexní pohled na kubismus. Prostory jsou tu sice drobné, ale naše ukázky jsou tak razantní, že pokrývají celé široké pole tohoto výtvarného směru," říká k otevření muzea generální ředitel Národní galerie Milan Knížák.
Galerie expozice připravila spolu s dalšími velkými institucemi, především s Uměleckoprůmyslovým a Národním muzeem. Vedle zásadních obrazů Emila Filly, Bohumila Kubišty či Josefa Čapka, stěžejních plastik Otto Gutfreunda a modelů budov architektů Pavla Janáka nebo Josefa Chochola se tak na výstavě představují i ukázky užitého umění a domorodých afrických sošek, jež byly jednou z inspirací kubistů.
Ředitelka Uměleckoprůmyslového muzea Helena Koenigsmarková včera uznala, že množství nyní zařazeného nábytku ze sbírek její instituce nepřevyšuje předchozí expozici. Současný pohled na kubismus je podle ní však více "syntetizující".
Architektonické řešení expozice měl na starosti Stanislav Kolíbal, který řekl, že samotný dům je oslavou tupého úhlu: "Je velmi členitý. Navíc nebyl postaven pro výstavní účely, všude má plno oken," popisuje Kolíbal.
Přesto se architekt rozhodl Gočárem danou dispozici respektovat a sály nerozčlenil do samostatných výstavních "kójí", které by Gočárovu myšlenku narušily.
V budoucnu by měla být v domě zrekonstruována původní kavárna. Expozice pokrývá vývoj českého kubismu v letech 1910-1919, během nichž měl u nás největší odezvu.
Další kubistická díla nabízí také stálá expozice moderního umění ve Veletržním paláci, v němž se navíc dají poměřovat se zdejší sbírkou francouzských kubistů.
 U ČERNÉ MATKY BOŽÍ. V pražském domě U Černé Matky boží je opět k vidění ucelený pohled na český kubismus - po dvouleté rekonstrukci se zde otevřelo Muzeum českého kubismu. |
