Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Galandauer vylíčil Karla, posledního českého krále, až v idylických tónech

aktualizováno 
- Rakouský císař, český a uherský král Karel, nazývaný občas historiky Poslední, je dnes pozapomenutou postavou našich a vůbec středoevropských dějin. Jeho nepříliš dlouhá (1916-1918) a úspěšná vláda zcela zapadla ve stínu takřka sedmdesátiletého panování jeho prastrýce Františka Josefa, který se stal pro budoucí generace ztělesněním 19. století i zániku habsburské monarchie.
Kdo by si nes vzpomněl, že Karlovo jméno a jeho poválečné pokusy restaurovat vládu Habsburků ve střední Evropě vyvolávaly paniku v myslích politiků "nástupnických států" a že Československo počátkem dvacátých let na obranu před Karlem dokonce mobilizovalo! Restaurační pokusy Karla a jeho manželky Zity skončily fiaskem, psychicky a fyzicky vyčerpaný Karel zakrátko zemřel v bídném exilu na Madeiře a Zita se věnovala výchově početné rodiny. Její smrt v roce 1989 nevešla v tehdejším Československu v širší známost. Poslední česká královna měla být zapomenuta.

Takřka přesně v čase 80. výročí rozbití Rakousko-Uherska vyšel první český životopis císaře Karla, o jehož památku Zita po dlouhá léta pečovala. Autor Jan Galandauer se dlouhodobě věnuje problematice posledních let habsburské monarchie: je znám svým životopisem Františka Ferdinanda d'Este či knihou Osud trůnu habsburského z první poloviny 80. let. Galandauerova zatím poslední kniha bezesporu zaujme a rozteskní nejednoho zájemce o dějiny habsburské monarchie. Autor se dívá na Karlovu osobu jako na tragickou oběť válečného běsnění, jako na člověka, jehož úmysly a činy zůstaly okolím, národy a nepřáteli nepochopeny. Karla i jeho nejpevnější oporu, milující manželku Zitu, vykresluje jako dvě humánní bytosti s téměř až pacifistickými sklony uprostřed bezcitné a krvelačné válečné mašinerie. Mašinerie, která se nesmyslně a slepě brodila potoky krve k vlastnímu sebezničení. Všechny pokusy hluboce křesťansky založeného Karla ukončit válku za každou cenu byly předem odsouzeny k nezdaru, v horším případě se obrátily přímo proti jeho osobě, označené cejchem zrádce. Ten, kdo válku nechtěl, nerozhodoval o ní, ani ji nezačal, měl pykat za činy starce a evropských nacionalistů a militaristů. Autor zároveň poukazuje na Karlovu vřelost, neformálnost a smysl pro problémy běžných lidí ve zlé době. Tento pohled ostře kontrastuje s charakterem Františka Josefa i Františka Ferdinanda, z jehož politického odkazu však Karel v lecčems vycházel.
Galandauerova práce je klasickým životopisem, jehož obrovskou předností je čtivost a umění strhnout čtenáře do víru dění. Je založena především na kompilaci starší i novější zahraniční literatury. Velkým pozitivem je fakt, že se autor dovedl soustředit pouze na Karlovu (a Zitinu) osobu a ostatní okolnosti využil jen jako nezbytnou kulisu Karlova marného zápasu o mír, záchranu životů a v neposlední řadě o zachování "své" monarchie. Na druhé straně však v "dějové kulise" poněkud jednostranně dominuje vývoj na frontách, v generálním štábu i zahraniční politika a naopak je podceněn ucelenější pohled na zázemí a domácí politiku.
Galandauerův do jisté míry nostalgický pohled na Karla nejspíše u řady čtenářů vyvolá dnes tak časté zamyšlení nad otázkou neodvratnosti rozbití monarchie. Galandauer evidentně propadl podmanivému kouzlu Karlovy tragické osobnosti a snad až příliš idealizuje osobu posledního českého krále a rakouského císaře. V každém případě jde o idealizaci krásnou, přitažlivou a lehce obhajitelnou. V duchu jeho práce o císaři Karlovi I. nelze skončit jinak než Zitinými slovy: "Málokdy nějakého panovníka tak špatně chápali, jako tomu bylo u tohoto krále, a stěží by se našel některý jiný, který by měl takové předpoklady, aby učinil své národy šťastnými..."

Jan Galandauer: Karel I. Poslední král český, Paseka, Litomyšl-Praha 1998, náklad 2000 výtisků, cena neuvedena.
Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prezident Václav Havel se svou první ženou Olgou na Hrádečku v roce 1993
RECENZE: Utajené vládkyně by si zasloužily více autorovy péče

Říká se, že za každým velkým mužem se skrývá ještě větší žena. Tak otevírá spisovatel a novinář David Glockner svou knihu Utajené vládkyně, ve které píše o...  celý článek

Katja Kettu
RECENZE: Uštípli jí jazyk. Šokující Můra líčí příběh ve stínu gulagu

Finská prozaička Katja Kettu má smysl pro nesmyslné lásky. V Porodní bábě, z níž se stal světový bestseller, líčí vztah mezi Finkou a německým důstojníkem, v...  celý článek

Spisovatel Bernhard Schlink
Napsal Předčítače. Teď Bernhard Schlink odhaluje skryté Letní lži

Před více než dvaceti lety Bernhard Schlink zasáhl literární svět románem Předčítač, podle kterého později vznikl úspěšný film s Kate Winsletovou. Nyní v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.