Gaia Mesiah odpoví na dotazy čtenářů iDNES ve čtvrtek 28. července od 13:00 ZDE
Gaia Mesiah - tedy Marka Rybin (zpěv), Santa Morella (kytara), Josh Stewart (baskytara) a Misha Cortéz (bicí) - hrají razantní, energický crossover s exotickou příchutí dálek. - profil kapely najdete zde
Ocean nicméně není pro domácí rockovou scénu až takový milník, jak se snažily naznačovat některé velkorysé marketingové předzvěsti.
Nepřehlédněte ukázky v audiogalerii.
Bývá zvykem charakterizovat rukopis kapely pomocí srovnání s Rage Against The Machine, což je ale značně těsná paralela. Přidat na smysluplnosti jí může širší kontext - zmiňme například ještě Skunk Anasie, Babes In Toyland nebo Guano Apes.
Kapela je výtečně sehraná. Nečiní jí problém nenásilně střídat akustické pasáže s hutnými ataky, zatěžkané riffy mizí a objevují se, skladby se dynamicky přelévají a nikdo se nesnaží neúměrně přečnívat na úkor celku.
Celkově z Gaia Mesiah vyzařuje cosi specifického, svébytného. V čele stojí Marka Rybin, velmi silná, přesvědčivá frontwoman s pevným a variabilním výrazem (od lyrických poloh až k hlubokému chropotu), ale nejvíc doma se zdá v epicky rozmáchlých melodických nápěvech.
Hutná (dejme tomu) postgrunge/funky/hardrocková základna z nejnosnějších songů typu Black Bridge, Ocean, Tasty nebo Apocalypse 5 ale pro čtveřici představuje spíše platformu pro odvázané odlety za "vůněmi dálek" - ať už máme na mysli latino názvuky v nespoutané mejdanovce Maňana, "táboráková intermezza" se španělkou Blueberry Day a San Pedro či reggae manifest Legulize Marihuana.
Na jedné straně to vytváří onen výše zmiňovaný rázovitý rukopis kapely, na tomto albu se ale zatím nepodařilo vývážit a dotáhnout vše tak, aby celek na straně druhé nepůsobil trochu nevyváženě a neujasněně. Chvilkami tak potřebná energie mizí naprázdno kamsi do ztracena.
Gaia Mesiah - Ocean
Universal Music, délka CD 43:20
Tři pecky: Ocean, Black Bridge, Apocalypse 5
Hodnocení iDNES: 
