Ti tři spolu začali skvěle. V roce 1986 nastoupili do pražského Divadla na Vinohradech, které tehdy zažívalo výborné období. Byla perestrojka, zuby komunistické normalizace povolily svůj stisk a divadlo nabíralo zaměstnance bez zřetele ke "kádrovému profilu". Stropnický, Töpfer a Frej stáli na jednom jevišti, společně přijímali potlesk, a to nikoli pouze obrazně. Všichni tři se skutečně sešli v jedné inscenaci (Pahorek, hru o kárném táboře pro britské vojáky za druhé světové války, hráli dokonce devadesátkrát), což ve velkém činoherním domě není úplnou samozřejmostí.
Výměna Herec, režisér, podnikatel, divadelní pedagog a nově i scenárista Tomáš Töpfer Divadlo na Vinohradech se otřásá v základech. Tomáš Töpfer začíná, Martin Stropnický končí. |
O pár let později, na sklonku komunismu, spolu kuli pikle proti režimu. Martin Stropnický vzpomíná, jak s Tomášem Töpferem a dramaturgem Janem Vedralem, který do divadla přišel ve stejném roce jako oni, podepsali petici Několik vět.
"Na jaře roku 1989 někdo do divadla petici propašoval. Stáli jsme před záchodky, pokuřovali, v ruce ten papír. Byl úplně bílý, zatím bez jediného podpisu. Už nevím, kdo se odhodlal podepsat první, ale udělali jsme to všichni. Dneska to vypadá jako chléb s máslem, ale tehdy to tak nebylo. Chci tím říct, že jsme spolu zažili docela hodně," vypráví Stropnický.
V Divadle na Vinohradech prožívali i bouřlivé události 17. listopadu, kdy divadlo uvádělo Urmefista, hru o svědomí umělců v totalitním režimu, která s aktuálním děním pozoruhodně rezonovala. Jakmile inscenace skončila, Stropnický s kolegou se odebrali rovnou na Národní třídu, kde už bylo po bitce demonstrujících studentů s policisty a ve spoušti se povalovaly poztrácené boty zbitých demonstrantů.
Dagmar Havlová a Martin Stropnický na premiéře Višňového sadu v Divadle na Vinohradech (Praha, 5. února 2008)
Dnes je všechno jinak. Z někdejších kolegů Stropnického, Freje a Töpfera se stali téměř nepřátelé. Za nečekaně ostrým obratem stojí spor, ve kterém létají silná slova včetně poslání do oněch míst. A jádrem sporu je, že jeden z nich dostal ke své senátorské židli a funkci pedagoga na DAMU nový post - šéfa divadla, kde se všichni v polovině 80. let sešli na jevišti. "Tomáše Töpfera jsem znal jako příjemného člověka. Strašně se změnil, úplně nabobtnal svými funkcemi," říká Ladislav Frej.
Jak to bylo
Na podzim pražský magistrát vypsal výběrové řízení na ředitele Divadla na Vinohradech. Do konkurzu se přihlásili mimo jiné Martin Stropnický a Tomáš Töpfer, který dosud vedl své Divadlo Na Fidlovačce. A Töpfer nakonec funkci dostal.
Není to však uražená ješitnost, která obrátila ředitelské konkurenty proti sobě. Tomáš Töpfer byl do funkce jmenován teprve před pár dny s tím, že oficiálně má nastoupit v září. Jenže v Divadle na Vinohradech začal úřadovat již nyní. Požádal dosluhujícího současného šéfa Jindřicha Gregoriniho, aby zastavil přípravu inscenace Amadeus, jejíž zkoušky byly na spadnutí.
Tím odstřelil pomyslný sud s prachem a z celkem běžné výměny vedení se rázem stala ostře sledovaná přestřelka. Když se zprávou o zrušení zkoušek Amadea zastihla média Ladislava Freje, herec se rozčilil a veřejně Tomáše Töpfera počastoval mnoha tvrdými slovy: ředitel zeměkoule, buran, idiot... Vzápětí Frej ohlásil, že divadlo opouští.
Herecké rošádyDramatické odchody hvězd mají v Divadle na Vinohradech, s trochou ironie řečeno, tradici. Už v prvním desetiletí existence scény ji opustila první skupina herců na protest proti příliš modernímu pojetí divadla prosazovanému uměleckým ředitelem K. H. Hilarem. I po nástupu Martina Stropnického do téže funkce v roce 2003 došlo k odchodu některých herců, jiní je však nahradili. Odešli V témže roce umělecký šéf scény Martin Stropnický rozhodl, že nebudou prodlouženy smlouvy některým hercům v důchodovém věku. Z divadla tak odešli Gabriela Vránová, Miroslav Moravec, Antonie Hegerlíková. Někteří, jako Antonie Hegerlíková, již v té době měli vážné zdravotní problémy, jiní propuštění považovali za nespravedlivé. Přišli Za Martina Stropnického přišla na Vinohrady i jeho životní partnerka Veronika Žilková. Vstoupila tam jako host titulní rolí v životopisném dramatu Adina. Teď už je třetím rokem v angažmá, současně ale působí v Činoherním klubu. Nyní na Vinohradech hraje ve třech inscenacích. |
Česká televize pak Töpfera s Frejem konfrontovala v přímém přenosu. Töpfer v pořadu působil mnohem víc jako politik než jako umělec. Sebejisté vystupování, obezřetně volená slova, blahosklonný tón a obratné zacházení s čísly, o kterých si je jist, že je jeho protivník z hlavy nedokáže pohotově vyvrátit. Když Frej svou otázkou zabrousí do politické aktivity Töpfera-senátora, tázaný jej odrazí s tím, ať si všechno najde na internetových stránkách Senátu. Politickou rétoriku ostatně Töpferovi oba jeho oponenti vyčítají.
O pár dní později sedíme s Ladislavem Frejem v klubu vinohradského divadla. V možném epicentru válečné vřavy je však klid. Skupinka herců před večerním představením radostně hlaholí a vzájemně se dobírají. Mnozí zaměstnanci se na nového ředitele těší, kolují zvěsti o lahvích šampaňského otvíraného v rekvizitárně. Od Töpfera se očekává profesionální manažerský výkon, přilákání sponzorů i vyšší příspěvek z městské kasy.
Ladislav Frej
Frejův odchod žádnou lavinu nestrhl, ostatní herci, původně obsazení do Amadea, vyčkávají, jak se situace vyvine. Ladislav Frej působí trochu zasmušile, loučení s divadlem, kde prožil notnou řádku let, se bez smutku neobejde. O Tomáši Töpferovi mluví důsledně jako o "Týtý".
"Svého činu však vůbec nelituju," říká herec již klidným hlasem s tím, že se Töpfer chová, jako by mu divadlo patřilo, přitom jde o metropolitní scénu, kde je nový ředitel pouze správcem.
Spolupachatelé
Že se do sebe nevybíravě opírají politici, je celkem běžným jevem. Od umělců, snad proto, že dělají umění, se očekává distingovanost. Na druhou stranu právě umění a zejména to divadelní pracuje s emocemi poměrně výrazně. Ladislav Frej není navíc prvním umělcem, kterého přemohlo vlastní rozhořčení – stačí vzpomenout na Michala Viewegha, který uštědřil políček svému kritikovi Jaromíru Slomkovi, nebo na Jiřího Menzela, jenž proutkem sešvihal producenta Jiřího Sirotka.
"Ladislav Frej se vyjádřil hrubě, ale čin samotný byl hrubější než slova, která vyvolal, i když byl podáván tak říkajíc v rukavičkách," hájí kolegu Martin Stropnický, který se po diplomatické kariéře vrátil na Vinohrady nejdřív jako herec, později scénu devět let řídil jako umělecký šéf. Stropnického forma protestu proti zásahům Tomáše Töpfera je méně dramatická. Je jí pouze výpověď, a to k 1. dubnu, tedy o několik měsíců dříve, než měl původně skončit. Töpfer si totiž do funkce uměleckého šéfa přivede režiséra Juraje Deáka.
"Nechci být spolupachatelem něčeho, co není v mých silách zvrátit," vysvětluje předčasnou výpověď Stropnický. Zastavení inscenace těsně před jejím zrodem vidí jako neúctu k práci režiséra Vladimíra Michálka, který Amadea již rok připravuje, pohrdání uzavřenými smlouvami i hostujícími herci, kteří tak nečekaně přijdou o práci a mohou se dostat do existenčních potíží.
Töpfer, Frej a Stropnický |
Pro Martina Stropnického je nepochopitelné právě silové jednání. "Chápu, že se nové vedení chce hned profilovat," říká. "Od samotného počátku však bylo jasné, že termín výběrového řízení i nástup do funkce toto neumožňuje. Takže ano, jsem jednáním Tomáše Töpfera hodně překvapený."
Töpfer kontruje tím, že je logické, aby se nové vedení chtělo co nejdříve prezentovat vlastní prací, vlastními inscenacemi. Poukazuje na fakt, že smlouvy na inscenaci Amadeus byly podepsány pouhý den před jeho jmenováním, tedy v době, kdy bylo jasné, že do divadla nastoupí. "Umíte si představit situaci, kdy nové vedení sedí s rukama v klíně rok a půl a nemůže pracovat, natož ovlivňovat umělecký profil divadla? To považuji za stejně neetické," říká.
Jaké bude divadlo
Uprostřed vinohradské vřavy se však ztrácí fakt, že největší vinu tady nese pražský magistrát, který výběrová řízení vyhlašuje nakvap. Běžnou praxí v evropských zemí bývá, že vítěz konkurzu má až dva roky na přípravu a odcházející tým zase může v důstojnosti dokončit své projekty a završit svou éru.
A také se ztrácí otázka, jaké bude vinohradské divadlo? Stropnický se domnívá, že okolnosti Töpferova nástupu by neměly být zapomenuty.
"Při on-line rozhovoru v Lidových novinách mě zaskočilo, kolika přátelsky nakloněným lidem zrušení Amadea nepřipadalo nijak skandální. Domnívám se, že je to špatná zpráva o stavu společnosti," říká. Diváci však podle všeho chtějí především chodit do divadla, jaké se jim bude líbit.
Souhlasíte s kroky Tomáše Töpfera, nového ředitele Divadla na Vinohradech?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 21. března 2012. Anketa je uzavřena.
Tomáš Töpfer delší dobu sní o výpravném, bohatém divadle a v nedávném rozhovoru pro Divadelní noviny se přiznal, že se poohlíží po domě, kde by se daly realizovat plány, na něž soukromá Fidlovačka při nejlepší vůli finančně nestačí. Na přesnější informace, co a jak se bude na Vinohradech hrát, je ale Töpfer zatím skoupý. "Nechtějte zázraky ze dne na den," odpovídá. "Konkrétní titul je přece jen pouhý zlomek inscenace. Záleží na inscenátorech, souboru a také vůli po společné výpovědi. Představení se skládá z mnoha siločar. Jen pouhý název hry o ničem ještě nesvědčí. Nejde nám o ojedinělé, extravagantní, ohromující projekty, ale o soustavnou a kontinuální činnost. Jedině z takové práce může vyrůst silný a mocný umělecký soubor."
Nelituje toho, že jeho vstup na vinohradskou scénu doprovází projevy nevole? Nebylo by přinejmenším taktické řešit situaci méně direktivně? "Ano, mohl jsem rok a půl jezdit na ryby a brát plat ředitele divadla," říká Töpfer. "Tyto emoce nerozdmýchávám já. Pokud se mnou někdo nechce spolupracovat, je mnoho slušných a klidných možností, jak mi to sdělit. Rozhodně se nedává výpověď v bulvárním pořadu České televize, v přímém přenosu z restaurace po několika skleničkách."
