Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak chcete jednou uživit ženu a děti? Tak se ptal Myslbek Bílka

  11:59aktualizováno  11:59
Život a zejména dílo významného českého sochaře a vůbec široce nadaného umělce, představitele secesního symbolismu Františka Bílka (1872–1941), jsou knižně vcelku pokryty.

Vila byla v 60. letech minulého století přeměněna na Bílkovo muzeum. Zpřístupněn byl ateliér i část interiérů s původním zařízením. | foto: Dalibor PuchtaiDNES.cz

Vilém Nečas: Bílek (obálka)

K dispozici máme jeho monografie, dílčí studie i několik knih korespondence. Přesto je v tomto kontextu kniha Bílek. Svědectví o bratru Františkovi zcela výjimečná. Nenapsal ji totiž ani on sám, ani historik umění, nýbrž umělcův současník.

A to navíc současník, který k němu měl velmi blízko: švagr Vilém Nečas. S Františkem Bílkem se velice úzce stýkal a svoje vzpomínky, jež na více než třech stech stran vyšly nyní vůbec poprvé v nakladatelství Malvern, začal psát krátce po umělcově smrti. Rukopis dokončil v roce 1943 a od té doby ležel v soukromém archivu.

František Bílek

František Bílek

Na vydání do roku 1948 nebyla ideální doba a po zavedení komunistické totality bylo zcela vyloučeno. Proč? Celým Bílkovým dílem, a Vilém Nečas to reflektuje snad na každé stránce své knihy, prostupuje náboženský mysticismus.

„Byl ostatně povahou bytostně náboženskou, několikrát se mi zmínil o svých snech a vidění Krista. V jeho rodině byla modlitba před jídlem a před spaním samozřejmostí a na jeho stole v dílně leželo stále rozevřené Písmo svaté,“ píše autor.

Paříž i jižní Čechy

Fotogalerie

Vilém Nečas popisuje nadšeně a obdivně Bílkův život od mládí v jihočeském Chýnově až po smrt tamtéž – přes všechny peripetie studií v Praze a Paříži, počáteční nepochopení, styky s velkými uměleckými osobnostmi jeho doby až po dosažení úspěchu a slávy. Vždy zdůrazňuje Bílkovo umělecké (a s ním spjaté duchovní) přesvědčení, které jej vedlo i do sporů s jeho současníky.

Když jako mladý studoval díky získané finanční podpoře mecenášů v Paříži, jeho patrony byli zde žijící čeští umělci Zdenka Braunerová, Luděk Marold, Vojtěch Hynais, v sousedství v Latinské čtvrti žil Alfons Mucha. František Bílek byl však se studiem nespokojen, ze školy odešel a začal se věnovat vlastní tvorbě.

Vytvořil svá první velká díla Golgota a Orba. Když je přijel představit do Prahy na Akademii výtvarných umění, profesor Myslbek se o nich pohrdlivě vyjádřil: „Pro tohle jste do Paříže jezdit nemusel! Jak chcete jednou uživit ženu a děti?“

František Bílek: Golgota

František Bílek: Golgota

František Bílek: Orba

František Bílek: Orba

Kdo měl nakonec pravdu, vidíme v obou Bílkových muzeích, chýnovském a pražském. Bílkovu vilu, originální a luxusní stavbu s velkým ateliérem na Hradčanech, si umělec v roce 1911 sám navrhl, včetně vnitřního zařízení a nábytku. I jí dominuje, stejně jako umělcovu celému dílu, křesťanská symbolika.

Autor:


Témata: Umělec




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.