Informovali o tom experti z Rijksmusea v Amsterodamu, kteří se domnívají, že slavný španělský umělec mohl malbu překrýt z politických důvodů.
Skrytá malba byla objevena pomocí techniky vyvinuté univerzitami v nizozemských Antverpách a v Delftu. Při "bombardování" uměleckého díla silnými rentgenovými paprsky vysílají atomy v jednotlivých vrstvách barvy obrazu vlastní fluorescenční paprsky. Z těch je možné určit chemické prvky, z nichž jsou odstíny složeny. Měřená fluorescence je pro každý chemický prvek specifická, což umožňuje vytvořit barevnou mapu skrytého obrazu.
Rentgen v akciTechnika již byla úspěšně vyzkoušena na jedné z maleb Vincenta van Gogha před dvěma lety, kdy odhalila portrét selky schovaný za obrazem Patch of Grass z roku 1887. |
Rijksmuseum uvedlo, že Goyova malba je "formální portrét muže oblečeného v uniformě". Detaily obličeje nebyly dokončeny, ale "ozdoby na jeho uniformě odpovídají nejvyšším hodnostem rytířského řádu, který založil Josef Bonaparte, když ho jeho bratr, císař Napoleon, jmenoval španělským králem".
"Jen 15 generálů a Josef měli právo nosit takovouto uniformu a medaili. Zatím ale nebylo možné přesně stanovit, který z těchto mužů byl zde vyobrazen," konstatovalo muzeum.
Josef Bonaparte byl krátce, v letech 1808 až 1813, španělským králem. Když byla napoleonská armáda vyhnána a na trůn se vrátil Ferdinand VII., Goya, který měl dílo u sebe, se nepochybně chtěl od francouzského režimu distancovat.
Skrytý portrét je nyní v Rotterdamu
Goya sloužil Francouzům a obával se pronásledování, ačkoli byl oficiálně omilostněn a znovu se stal prvním malířem u španělského dvora. Nakonec, nespokojen s Ferdinandovým autokratickým režimem, požádal o povolení usadit se ve Francii, kde žil až do své smrti v roce 1828.
V současné době je Goyův portrét španělského soudce Ramóna Satuého, skrývající napoleonskou malbu, vystaven v muzeu Boijmans Van Beuningen v Rotterdamu. Tam setrvá až do znovuotevření hlavní budovy Rijksmusea v roce 2013.
