Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Král flámů Bacon představí Praze barevné ohyzdy i ukřižované naháče

  15:35aktualizováno  15:35
Říká se o něm, že byl králem nejrůznějších večírků a s oblibou porušoval všechny zákony. Po městě se potuloval v ženských šatech a nalíčený. "Jsem všeho lačný," říkával o sobě malíř Francis Bacon, jehož práce bude od 18. května k vidění v pražské galerii Gate.

Francis Bacon - Ukřižování (1980-1992, tužka na papíře, soukromá sbírka, Itálie) | foto: archiv Gate

Baconovi se někdy přezdívá malíř hrůzy, strachu a křiku. Jeho expresivní obrazy jsou totiž typické deformacemi lidských těl a obličejů. Servítky si umělec nebral před ničím, což například v 50. letech minulého století, kdy si vzal na paškál adorovaného papeže, vyvolalo skandál. Spolu s Lucianem Freudem se Bacon, milovník luxusu, kaviáru a šampaňského, řadí mezi největší britské malíře 20. století.

Díla Francise Bacona

I když byl Bacon ateista, fascinovalo ho téma ukřižování, k němuž se vracel ve své oblíbené formě – triptychu (například dílo Triptych: Tři studie k ukřižování z roku 1962). Téma odráželo jeho přesvědčení, že člověk je jen jedním ze zvířat ve světě bez boha a podléhá stejným impulzům jako zvířata.

Proslul rovněž svými portréty a autoportréty. Často zobrazoval lidi nějak vnitřně poznamenané, s psychickými poruchami, bezradné a odcizené. Sám tvrdil, že mnohá ze svých děl neměl rád, a dost jich – především z rané éry – také zničil. Mezi jeho nejslavnější obrazy patří variace na malbu španělského barokního mistra Diega Velázqueze Portrét papeže Innocenta X. (1953), který však v Baconově podání křičí v agonii.

Pozoruhodný je také triptych s názvem Vzpomínka na George Dyera z roku 1971, zachycující smrt malířova milence, který se předávkoval drogami v koupelně pařížského hotelu.

Francis Bacon - triptych Vzpomínka na George Dyera

Francis Bacon - triptych Vzpomínka na George Dyera

Od Baconovy smrti v roce 1992, kdy zemřel na selhání srdce ve věku 82 let, ceny jeho děl neustále rostou. Příkladem může být Triptych z roku 1976, který v roce 2008 zakoupil ruský miliardář a majitel fotbalového klubu Chelsea Roman Abramovič za 86,3 milionu dolarů (téměř půldruhé miliardy korun). Dílo patří do desítky nejdražších obrazů prodaných v aukcích.

Donedávna bylo i nejdražším poválečným dílem v aukci, než jej překonal olej Marka Rothka (čtěte Nejdražším poválečným dílem jsou Rothkovy pruhy za 1,69 miliardy).

Francis Bacon: Triptych (1976)

Francis Bacon: Triptych (1976)

Pravost děl, která se dostanou i do Česka, zpochybňují některá zahraniční média a odborníci. "Kolekce kreseb z italské sbírky je zcela autentická a byla vystavena už za umělcova života," říká galeristka Monika Burian, která práci slavného malíře přiveze do Prahy.

Některá zahraniční média a historikové umění ale uvádějí, že díla se objevila až po umělcově smrti v roce 1992, a o pravosti kolekce pochybují. "Mimo jiné proto, že sám Bacon vždy trval na tom, že nekreslí a žádné jiné srovnatelné kresby od něj neznáme," řekl agentuře ČTK Jan Skřivánek, šéfredaktor časopisu Art & Antiques. Na pražské výstavě má být část z 600 velkoformátových kreseb, které pocházejí ze sbírky Cristiana Lovatelliho Ravarina, italského společníka Francise Bacona z posledních let jeho života.

Francis Bacon

Narodil se 28. října 1909 anglickým rodičům v irském Dublinu. Dětství měl neradostné, protože jeho diktátorský otec nesnášel to "neduživé a astmatické vyžle". Poté, co jej vyhodil z domu, Bacon se toulal Evropou. V Paříži se seznámil se surrealismem a s díly Pabla Picassa. Malovat začal jako samouk. Inspiroval se starými mistry, později si našel vlastní cestu, pro níž se vžil pojem nová figurace. Náměty čerpal z fotografií, rentgenových snímků i filmů.

První velký úspěch v Baconově tvorbě a uznání jeho svérázného stylu přišly v roce 1953 po výstavě v New Yorku. V 60. letech už ho na milost vzali i kritici, začal vystavovat v prestižních galeriích; v roce 1966 získal Rubensovu cenu. Zatím poslední velkou retrospektivu Baconových děl uspořádala v roce 2008 londýnská Tate Britain.

Bacon, jehož slavným předkem byl stejnojmenný filozof alžbětinské éry, byl známý i svým bohémským životem a homosexualitou. Zemřel v roce 1992 na selhání srdce.

"Pochybnosti o pravosti děl nejsou, pokud by je někdo vyslovoval, vystavuje se právním postihům," dodala Monika Burian s tím, že kresby byly úspěšně vystaveny například v Benátkách či Londýně, poprvé již v roce 1988 v Boloni. Výstavy se však konají spíše v menších soukromých galeriích, nikoli ve významných, popřípadě státních a veřejných institucích. Otázkou, zda jde o originály, či padělky, se v letech 2003 a 2004 zabýval italský soud. V rozsudku, který citoval loni v prosinci časopis The Art Newspaper, se uvádí, že "nikdo nesmí prohlašovat, že kresby Francise Bacona v majetku Cristiana Ravarina jsou padělky"; soud ale zároveň neuvedl, že díla jsou autentická.

Rozhodující mělo být svědectví grafologa, který prohlásil signatury na kresbách za pravé, byť s dovětkem, že s "největší pravděpodobností byly podepsány pod vlivem alkoholu". S rozhodnutím soudu se však neztotožňuje nadace spravující Baconovu pozůstalost – kresby by podle ní měly být uváděny nikoliv jako originály, ale jako díla připsaná.

Majitel kreseb díla vystavuje, plánuje je představit kromě Prahy také třeba v Bogotě, Sao Paulu či Tchaj-peji. Kresby ale také prodává, již před zmíněným rokem 2004 se prodalo 150 kreseb. Otázkou pravosti Ravarinových kreseb se měl v lednu zabývat odborný seminář v londýnském Courtauldově institutu. Na poslední chvíli byl však zrušen kvůli obavám, že případné negativní vyznění semináře by institut vystavilo riziku soudních žalob ze strany majitelů kreseb.

Monika Burian provozuje v Praze Galerii Vernon, v poslední době připravovala například výstavu několika obrazů a kreseb Amedea Modiglianiho v Obecním domě. Baconova díla uvede v galerii Gate, tedy ve výstavních prostorách Galerie Středočeského kraje (GASK).

S ředitelkou GASK Janou Šorfovou ji pojí kauza volby nového šéfa této instituce – Šorfová se o místo ucházela s prací, která obsahovala pasáže totožné s textem, s nímž Burian soutěžila předtím o místo ředitelky Národní galerie v Praze.

Francis Bacon - ze série Papežové (barevná koláž a olejová křída na papíře,

Francis Bacon - ze série Papežové (barevná koláž a olejová křída na papíře, soukromá sbírka, Londýn)

Zřizovatel GASK ji ve funkci i přesto podržel, hejtman David Rath se spokojil s vysvětlením, že na koncepci řízení galerie pracovaly společně, nemůže jít tedy podle něj o plagiátorskou práci. Napětí v galerii, která se stávala prestižní tuzemskou institucí, po nástupu Šorfové vyústilo v hromadnou výpověď všech kurátorů.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.