Chen a Efret, 16. prosince 2000 | foto: Rineke Dijkstra

Fotografka hledá kouzlo obyčejných lidí

  • 1
Nakolik se může změnit dívka během pár let? Jak se cítí toreador po býčím zápase? Jaký je rozdíl v postoji dítěte na pláži v Americe a na Ukrajině? Odpovědi má fotografka Rineke Dijkstra.

Výstava čtyřiašedesáti velkoformátových portrétů, zastupující to nejlepší z její tvorby, byla již představena ve Francii, Švýcarsku, Barceloně i Nizozemsku. Nyní ji uvádí pražská Galerie Rudolfinum.

Ta již dlouhodobě věnuje pozornost předním současným fotografům a fotografkám. Podle ředitele Galerie Rudolfinum Petra Nedomy expozice nizozemské autorky také tematicky navazuje na zde dříve uvedené přehlídky děl amerických fotografek Cindy Shermanové a Nan Goldinové.

Modelka z titulní strany? Ne
"Tvorba Rineke Dijkstra klade důraz na problém identity obyčejného člověka v konfrontaci ideálu předeslaného médii," vysvětluje Nedoma.Její snímky jsou prosté, s důrazem na portrétovaného, a plné procítěných detailů. Zároveň jsou svým způsobem i studií toho, čím může portrét být. "Dijkstra hledá pravdu, to bytostné v člověku, projevy změn, kterými prochází, emoce..." dodává kurátorka výstavy Hripsimé Visserová.

Patrné je to už v první části výstavy, která je věnována dívce Almerise a mladíku Olivierovi. Na prvním snímku je Almerisa, jež uprchla z Bosny, zachycena, jak sedí na židli v tradičním kroji v azylovém domě v Leidenu. Je tak malá, že nohama ani nedosáhne na zem. Fotografie zobrazují její růst a sžívání se s novou kulturou během dalších devíti let, kdy i nohama pevně zakotví v Nizozemsku. "Svou rodinu příliš nefotografuji, ale právě Almerisa se za tu dobu takřka stala rodinným příslušníkem," vypráví Dijkstra. 

Neméně zajímavá je proměna Oliviera – příslušníka francouzské cizinecké legie. Během pouhých tří let se z roztomilého, trochu vyplašeného bažanta mění v drsného, zachmuřeného akčního hrdinu. Proměnám ve tvářích a postojích převážně mladých lidí se autorka věnuje i dalšími dvojicemi podobizen.

Co prozrazují děti na pláži
Na snímcích mužů a žen se zase snaží zachytit jejich vnitřní emoce. Jsou tu od krve ušpinění a potrhaní toreadoři a proti nim právě porodivší matky. Děti v zoologické zahradě zase jako by si ani přítomnost fotoaparátu neuvědomovaly.

Celý oddíl výstavy je věnován portrétům dětí na plážích v Americe, Británii, Polsku, Belgii či na Ukrajině. "Na rozdíl třeba od známých lidí, kteří už vědí, jakým způsobem se chtějí prezentovat v médiích, jakým postojem zapůsobit, mladí to naučené nemají," vysvětluje kurátorka. "Plážové portréty sledují, jak vlastně póza vzniká, co chce dotyčný ukázat a co skrýt. Zobrazuje i rozdíly mezi mladými Američany a Evropany."  

Poslední série expozice ukazuje vliv, jaký má na postoj lidí uniforma či šaty na diskotéku. Dodatkem je videoprojekce – podobné portréty, ale zachycené kamerou.
Výstava potrvá do 27. srpna, plné vstupné je 100, snížené 50 korun.