Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Spisovatel Forsyth sbíral inspiraci pro své thrillery i v Československu

  11:50aktualizováno  11:50
Píše špionážní a politické thrillery i brilantní povídky, ve kterých dovedně mísí fakta s fikcí. Je mistrem v rozehrávání skrytých, neviditelných dramat. Anglický spisovatel a též vyhledávaný politický komentátor Frederick Forsyth, který zaujal svět románem Den pro Šakala, slaví 75. narozeniny.

Frederick Forsyth | foto: Random House Books

Víru v průbojnou sílu faktu si Forsyth odnesl z první profese reportéra, což bylo podle něj zaměstnání, které mu umožnilo psát, cestovat a být pánem svého času. Poznal Paříž, Brusel, Madrid a působil i v Československu. Pracoval jako korespondent pro agenturu Reuters, později byl reportérem BBC.

A dostal se tak do míst, která pak dokázal ve svých knihách přesně popsat, vykreslit i jejich typickou atmosféru a dělit se o své dojmy a pocity. Dvanáct let žurnalistiky, z toho osm v zahraničí, mu přineslo velké množství kontaktů a poznal nejrozmanitější lidi. A novinářská práce ho naučila hledat informace.

A ještě předtím studoval na univerzitě v Granadě s úmyslem stát se toreadorem. A v devatenácti letech se stal nejmladším pilotem Britského královského letectva. Narodil se 25. srpna 1938 v Ashfordu.

Kniha-zimnice

Po novinařině se pustil do psaní. Schopnosti skvělého vypravěče prokázal hned v prvním románu Příběh z Biafry (1969). A hned z následující knihy byl bestseller. Den pro Šakala z roku 1971 popisuje pokus o atentát na bývalého francouzského prezidenta Charlese de Gaulla. Forsyth v něm dovedně využil svých zkušeností a tehdejší obliby literatury faktu.

Tímto románem, k jehož napsání mu prý stačilo pouhých 35 dní, vytvořil vlastní literární útvar, který sám nazval "kniha-zimnice", vyznačující se mistrnou kombinací faktu a fikce. Před čtenářem nic neskrýval, nekladl otázku, kdo je pachatel. Naopak jej nechal sledovat, co přesně atentátník činí. Jak to dělá Šakal, prý později studoval i nechvalně známý terorista Carlos.

Ve Spisu Odessa (1972) se Forsyth zabýval poválečným vlivem nacistů a německým pocitem viny, v Žoldácích (1974) vylíčil (prý i z vlastní zkušenosti) přípravu převratu v jedné africké republice. Čtvrtý protokol (1984) zase popisoval svět tajných služeb a děj knihy Vyjednavač (1989) se odehrával ve světě terorismu, únosů a vydírání.

Starý dobrý psací stroj

S válkou v Perském zálivu se Forsyth tvůrčím způsobem vypořádal románem Boží pěst (1994), v Ikoně (1996) zase předpověděl pád Ruska. Na slavného Fantoma opery navázal Fantomem Manhattanu (1999) a v románu Mstitel (2003) vytvořil koláž několika lidských osudů spojených s válkami 20. století.

K novějším titulům patří román Afghánec z roku 2006 o plukovníkovi SAS ve výslužbě, který se pokusí proniknout přímo mezi vůdce arabských teroristů. A také Kobra z roku 2010, příběh o drogách a velkých penězích.

Konzervativec a milovník Evropy Forsyth, který je však značně skeptický k její unii, žije na farmě v Hertforshiru. Je podruhé ženatý a má tři děti. Své romány psal léta staromilsky na psacím stroji a prodej jeho knih po světě dosahuje úctyhodných 35 milionů kopií.

Autoři: ,


Témata: Terorismus




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.