A vás snad ne?
Samozřejmě taky, proč bych to nepřiznal, vždyť to na mně vidíte.
Potěším vás ještě jinak. V anketě MF DNES, kde lidé "volili" příštího prezidenta, jste dostal pár hlasů. Šel byste na Hrad?
Kdyby s tím někdo přišel před dvaceti lety, byl bych strašlivě pyšný a vážně se nad tím zamýšlel, ale dnes? Je mi sedmdesát, už dlouho tu nežiju, mladé neznám, musel bych být odkázán na poradce, na lidi své generace, a to by se asi nelíbilo. A pak, kdo by chtěl prezidenta, který vstává až v poledne?!
Nebylo by tedy pro vás snazší být prezidentem americkým?
Ne, ne, ani jedno, ani druhé. Těžko říci, který prezident to má snazší, i když z Česka jsou konflikty méně viditelné ve srovnání s tím obrovským tlakem, kterému jsou vystaveny Spojené státy.
Nicméně Americe byste dnes rozuměl třeba lépe.
Kdepak, americkým prezidentem může být jen člověk, který tam po léta vyrůstal ve vysoké politice a byznysu, ať už jde o Gorea, Bushe nebo Clintona. Tuším, že jen dva američtí prezidenti vzešli ze Senátu.
Pro MF DNES jste napsal vyznání k loňskému 11. září, kde jste se, zjednodušeně řečeno, v případě nutné volby mezi svobodou a omezeními kvůli bezpečnosti přiklonil ke svobodě. Přišly i odmítavé reakce od českých krajanů v Americe, podle nichž je tamní svoboda jen pro úspěšné lidi, jako jste vy. Je takový postoj typicky český, nebo obecněji vzato imigrantský?
Možná s tím má co dělat jistá česká hašteřivost. Před dávnými lety mě pozvali zámořští krajané na besedu, i když nevím, kolik mezi nimi tenkrát mohlo být fízlů, a pustili se do mě. Vyčítali mi, jak mohu Ameriku nazývat svobodnou zemí, když tu mají filmy plné násilí, sexu, všude samý striptýz. Řekl jsem jim: Podívali jste se do novin, co všechno jiného hrají třeba jen newyorská divadla, od Shakespeara po Albeeho? Vždyť si můžete vybrat, nemusíte chodit na striptýz. Svoboda je možnost volby; kdo ji nechce vidět, vidí jen ten kousek skutečnosti, který se mu hodí.
Speciální přílohu iDNES k filmu Amadeus najdete ZDE.
Ale pochybují o svobodě jen imigranti, nebo i rodilí Američané?
Jistě, Američani taky občas křičí. To je logické. Dokud jsem žil v Praze, nevšímal jsem si, jak je krásná, bral jsem to jako samozřejmost. Podobně si Američané zvykli na svou svobodu, už jim ani nepřijde, že není zadarmo a že je třeba si na ni tvrdě vydělat. Amerika není dokonalá, má své dobré i špatné stránky, ale relativně vzato je to země opravdu svobodná.
Ovšem když proti vašemu filmu Lid versus Larry Flynt vystoupily americké feministky s nařčením, že oslavuje pornografii, divácký zájem prudce klesl. Proč? Všude jinde by takový protest byl tou nejlepší reklamou a lidé by se na film hrnuli.
Měla byste pravdu, pokud by protestovala křesťanská pravice. Pak by to bylo vlastně doporučení a diváci by si to nenechali ujít - jenže film napadly feministky, z nichž si Flyntův časopis Hustler dělal legraci, a ty reprezentují levici. Víte, Amerika zažívá občasné vlny takzvané politické korektnosti - a tehdy právě jedna taková vlna vrcholila. Takže lidé, kteří by se jindy šli na film rádi podívat, byli zrovna hrozně puritánští.
Svoboda jednotlivce proti většinovému vkusu je vaše časté téma. Objeví se i ve vašem novém filmu, pro nějž hledáte producenta?
Ne. Snímek Bad News - Špatné zprávy vypráví o dvou dvojicích podvodníků, jedni jsou prostší, druzí rafinovanější, a ty dva páry spolu soupeří o loupež století. Příběh je napsaný ohromně zábavně a mě na něm zajímá téma, že každý zločin je produktem lidské hlouposti.
Původně jste pracoval na životopisném filmu o malíři Goyovi?
Ano, ale ten projekt musí počkat, scenárista to po několika měsících práce vzdal. Ono se totiž o Goyovi hrozně málo ví. Jeho osud je sice úžasný a ještě více jeho doba s posledními záchvěvy inkvizice, jenže Goya sám se jeví jako nudný patron.
Neznamená to, že místo nových plánů se teď budete vracet zpět a po Amadeovi začnete upravovat i další své starší filmy? Musí to být svůdné, opravovat, vylepšovat, zdokonalovat...
Ne, buďte bez obav. Amadeus byl výjimka, taky jsme tam nic nepřimýšleli, jen jsme vrátili scény, které v původním sestřihu byly, ale jiné své filmy upravovat nebudu. Samozřejmě v nich teď vidím určitou naivitu, ale právě ty mladické hříchy tam patří.
Když už jsme na nostalgické půdě, co říkáte vlně českých návratů k normalizačním filmům a seriálům jako Žena za pultem? Sám jste je nezažil, ale proč myslíte, že se po nich lidem náhle stýská?
To je normální, vidí v nich kus svého mládí. Mají rádi pocit, že to znají, že vědí, oč tam jde, a vracejí si tak své vlastní vzpomínky spíše než nějaké politické stesky po starých zlatých časech. Neviděl jsem to, nemám představu, ale nebál bych se toho.
Jste taky nostalgik?
Taky se při tom přistihnu. Když jsem poprvé přijel do Ameriky, byl tam právě populární seriál o inspektoru Colombovi, a teď se znovu rád dívám na jeho reprízy - to je zase kousek mého mládí.
Takže kdybyste usedl na Hradě, Ženu za pultem byste nezakázal?
Rozhodně ne. Já bych nic nezakazoval.
 Režisér Miloš Forman s oblíbeným doutníkem |
 Miloš Forman |
 |
 Miloš Forman |
 Miloš Forman |
 Miloš Forman s rodinou na farmě v Connecticutu. |
 Miloš Forman na své farmě v Connecticutu. |
 Miloš Forman na své farmě v Connecticutu. |
 Martina Formanová na farmě v Connecticutu. |
 Miloš Forman na své farmě v Connecticutu. |
 Producent Saul Zaentz a režisér Miloš Forman na premiéře nového Amadea ve Stavovském divadle. |
 Režisér Miloš Forman na premiéře nového Amadea ve Stavovském divadle. |
 Miloš Forman, Peter Shaffer a Jeffrey Jones na tiskové konferenci k nové verzi filmu Amadeus. |
 Původem český režisér Miloš Forman společně s hercem Jeffreyem Jonesem, scénáristou Peterem Shafferem a producentem Saulem Zaentzem v sobotu představili novou verzi, tzv. režisérský střih, filmu Amadeus. Forman se tak se svým osmi Oscary oceněným snímkem vrátil na místa, kde jej před 20 lety natočil - do pražského Stavovského divadla. (Na snímku zleva S. Zaentz, M. Forman a P. Shaffer) |
