Pomník z třítunového kvádru lipnické žuly s bronzovým reliéfem Jaroslava Foglara a skautským totemem odhalili v sobotu, v předvečer spisovatelových devadesátin skauti z Ledče nad Sázavou ve Sluneční zátoce. Mezi dvěma stovkami účastníků byl přítomen i jubilant, který se v Ledči nad Sázavou setkal s přáteli i obdivovateli a uspořádal tu autogramiádu. Ve Sluneční zátoce, kde spolu s Foglarem tábořili skauti Pražské dvojky, se také pozdravil s majiteli louky, kteří jeho skupině skauting umožňovali. Pražskou dvojku, kterou od roku 1925 vedl, zvěčnil Foglar v knize Hoši od Bobří řeky. Na chvíle strávené ve Sluneční zátoce vzpomíná spisovatel, který začal psát v osmnácti letech a
jenž je autorem šestadvaceti knih, nejčastěji. Jeho první titul, Přístav volá, vyšel v roce 1934, poslední, Kronika Hochů od Bobří řeky, se na trhu objevil loni. Celkový počet výtisků "foglarovek" přesáhl hranici jednoho milionu: k nejznámějším patří Hoši od Bobří řeky, Chata v Jezerní kotlině, Záhada hlavolamu a Rychlé šípy. Poslední dva roky pobývá Jaroslav Foglar v pražské Thomayerově nemocnici, kde prodělal několik těžkých střevních operací a kde také 23. července 1995, pár dní po osmaosmdesátých narozeninách, vyslechl rozhlasovou zprávu o své smrti. "Byl jsem trochu šokován. Musel jsem se štípnout do ruky, abych se ujistil, že nespím. Ale i takové věci se mohou stát," řekl tehdy. "Jsem rozený optimista a netajím se tím, že bych tu chtěl být tak dlouho jako moje maminka, která byla živa 102 roky a dva měsíce," dodal tenkrát Foglar, kterého
omylem "pohřbil" jeho přítel poté, co si chybně vyložil informaci nemocničního personálu. Ani v nemocnici Foglar nezahálí: pod pracovním názvem Budou se Stínadla bourat? začíná psát čtvrtý díl Rychlých šípů. K narozeninám si přál polárkový dort a těšil se na všechny gratulanty.
jenž je autorem šestadvaceti knih, nejčastěji. Jeho první titul, Přístav volá, vyšel v roce 1934, poslední, Kronika Hochů od Bobří řeky, se na trhu objevil loni. Celkový počet výtisků "foglarovek" přesáhl hranici jednoho milionu: k nejznámějším patří Hoši od Bobří řeky, Chata v Jezerní kotlině, Záhada hlavolamu a Rychlé šípy. Poslední dva roky pobývá Jaroslav Foglar v pražské Thomayerově nemocnici, kde prodělal několik těžkých střevních operací a kde také 23. července 1995, pár dní po osmaosmdesátých narozeninách, vyslechl rozhlasovou zprávu o své smrti. "Byl jsem trochu šokován. Musel jsem se štípnout do ruky, abych se ujistil, že nespím. Ale i takové věci se mohou stát," řekl tehdy. "Jsem rozený optimista a netajím se tím, že bych tu chtěl být tak dlouho jako moje maminka, která byla živa 102 roky a dva měsíce," dodal tenkrát Foglar, kterého
omylem "pohřbil" jeho přítel poté, co si chybně vyložil informaci nemocničního personálu. Ani v nemocnici Foglar nezahálí: pod pracovním názvem Budou se Stínadla bourat? začíná psát čtvrtý díl Rychlých šípů. K narozeninám si přál polárkový dort a těšil se na všechny gratulanty.
