Vyznání lásky k metropoli nad Seinou do něj vtělilo v osmnácti mikropříbězích dvacet režisérů z celého světa a nespočet hvězd – od Američanů Elijaha Wooda, Steva Buscemiho či Willema Dafoa až po „domorodce“ v čele s Gérardem Depardieuem.
Co čtvrť, to legenda
Známý francouzský herec, který v současnosti natáčí v Česku po boku Vina Diesela a Michelle Yeohové sci-fi thriller Babylon A.D., si v povídkové skládačce pařížských romancí připsal dokonce podíl na režii epizody Latinská čtvrť. Zároveň si v ní zahrál majitele kavárny, kam zavítá nositelka dvou oscarových nominací Gena Rowlandsová.
Také ostatní tvůrci si vybrali vždy jedno klíčové místo „města lásky“, a navíc si navzájem vypomáhali. Například autor oscarové Bokovky Alexander Payne napsal a režíroval příhodu situovanou do 14. okrsku, a k tomu si ještě zahrál slavného dramatika Oscara Wilda „u kolegy“ – v příběhu ze hřbitova Pere-Lachaise, jejž režíroval autor hororů včetně Vřískotu Wes Craven.
Bratři Ethan a Joel Coenovi pozvali do zahrady v Tuileriích svého dvorního herce Buscemiho v němé roli zmateného turisty. Ve čtvrti Madeleine, kterou si zvolil autor hororové Kostky Vincenzo Natali, se další turista alias hrdina Pána prstenů Elijah Wood potká s krvežíznivou sličnou upírkou v podání ukrajinské modelky Olgy Kurylenkové.
A tak se procházka Paříží mění ve vyhlídkovou jízdu se slavnými jmény za kamerou i před ní. U Bastily se prochází Miranda Richardsonová, na náměstí Vítězství potká Juliette Binoche kovboje v Dafoeově podání, v parku Monceau je k vidění Nick Nolte, na Pigalle zase Bob Hoskins a krásná Natalie Portmanová je spojena se Saint-Denis.
S nápadem unikátního projektu přišel francouzský tvůrce Tristan Carné spolu s producentem Emmanuelem Benbihym, jenž koncept „města lásky“ rozpracoval a nyní už chystá další dvě podobné skládačky.
Pařížské leporelo mělo totiž úspěch, objelo řadu festivalů od Cannes přes Moskvu a Toronto až po Kodaň či Montevideo a postupně proniká i do kin – nejnověji australských a od června i britských.
Přitom nešlo o nijak nákladnou produkci, rozpočet přišel na šestnáct milionů dolarů, ačkoliv se točilo čtyři roky: po jednotlivých částech, jak měl kdo čas. Třeba jedinečnou epizodu z parku Monceau pak nasnímal mexický režisér Alfonso Cuarón v jediném nepřetržitém záběru.
Každý tvůrce musel svou romanci vměstnat do pěti až deseti minut, ale nemusel si lámat hlavu s jazyky – postavy amerických turistů tu mluví prostě anglicky, Pařížané francouzsky. Ani téma lásky nekladlo žádná omezení, sahá totiž od citu partnerského po rodičovský, a jak tvrdí fanoušci, beztak snímku vládne „mezinárodní řeč lásky“.
Právě pro vyznavače filmových kuriozit je snímek Paris, je t’aime lákavou příležitostí, jak osmnáct miniatur od vesměs kultovních filmařů navzájem porovnávat. Internetové ohlasy se liší podle osobního vkusu, nicméně malý nadnárodní žebříček se z nich dá vyčíst.
Vede chlapecká love story
Nejlepší je prý Les Marais, love story dvou chlapců v režii Guse Van Santa. Nejzábavnější – jak jinak – jsou uctívaní bratři Coenovi s němým Buscemim.
Za „nejulítlejší“ označují diváci gotický hororový románek s upíry, jejž Craven točil jen ve třech barvách: černé, bílé, rudé. A za nejzajímavější přístup je chválen německý režisér Tom Tykwer, který do Saint-Denis umístil zážitek slepého mladíka, s nímž se právě rozchází dívka – po telefonu.
Pařížské putování za láskou začíná na Montmartru, zabočí k řece, kde parta kluků zahlédne muslimskou dívku, postupuje přes Les Marais a Tuilerie k hispánské historce, mezi čínskou komunitu a pod Eiffelovu věž.
Ve filmové Paříži se může dokonce stát, že se americká herečka alias Maggie Gyllenhaalová zamiluje do drogového dealera, další dáma do bezdomovce či turista do následnice Draculy. A v závěrečné Paynově hříčce vypráví Američanka o svých zážitcích z výletu „příšernou francouzštinou“.
Zatímco do některých zemí včetně Česka si film Paris, je t’aime teprve hledá distribuční cestu, producenti už se chystají odstartovat s pokračováním projektu. V roce 2008 chtějí představit film New York, I Love You a na rok 2010 plánují vyznání lásky Číně.
