Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vinnetouův syn se uvede ve Zlíně. Z Německa dorazí i Lola běžící o život

  7:57aktualizováno  7:57
Profilovou kinematografií zlínského festivalu se v letošním ročníku stalo Německo. Jeho filmová kolekce ukáže, jak blízko k ní mají tuzemští diváci včetně dětí.

Lorenzo Germeno a Matthias Weidenhöfer ve filmu Vinnetouův syn | foto: Kinderfilm GmbH (Stefan Erhard)

Stačí nadhodit dvě jména. Profesor Gert K. Müntefering je sice známý víc lidem z branže, ale coby producent stál u zrodu našich legendárních filmů a seriálů natočených v zakázce tehdejšího západního Německa. Pan Tau, Arabela či Návštěvníci po celé generace překračují hranice s pohádkovou lehkostí.

Podobně jako náčelník Apačů Vinnetou. Hrdina indiánek Karla Maye bude mít letos ve Zlíně svého moderního následníka, v mezinárodní soutěži filmů pro děti se totiž objeví titul Vinnetouův syn. Jeho malý hrdina zjistí, že na festivalu Karla Maye hledají herce do role syna Vinnetoua, a rozhodne se ji získat – už proto, aby smířil rozhádané rodiče.

Včetně Oscara

Třeba se jeho představitel ve Zlíně potká s případným příštím Vinnetouem. Zastaví se zde totiž Gedeon Burkhard, který v Česku točí Lídu Baarovou a jehož čtenáři iDNES.cz v anketě vybrali právě pro roli Vinnetoua v nové plánované trilogii německé televize. Potěšený Burkhard slíbil, že už kvůli projevené důvěře úlohu přijme – tedy pokud mu ji někdo nabídne.

Kult filmových indiánek spadá do 60. let, z Německa však dorazí mnohem památnější unikáty. Třeba nejstarší dochovaný animovaný snímek, orientálně laděné Dobrodružství prince Achmeda z roku 1926. Také ceněný král černobílých němých hororů, Kabinet doktora Caligariho, který Robert Wiene natočil v roce 1920. Či první přepis slavné dětské knížky Emil a detektivové z roku 1935. Na druhé straně se sousedé připomenou novodobými hity, k nimž patří Nebe nad Berlínem, retrokomedie Good bye, Lenin, drama Lola běží o život, provokativní svědectví My děti ze stanice ZOO nebo oscarové dílo Životy těch druhých.

Páni kluci

Nicméně nejen němčina bude znít z plátna, umělecká ředitelka Markéta Pášmová slibuje vzácné účastníky festivalů jako Dominikánskou republiku, Libanon či Nepál. Rusky promluví ve filmu Nebeský velbloud dvanáctiletý chlapec, který musí na starém motocyklu do pouště, aby našel zatoulanou velbloudici; jeho osamělou cestu vroubí písečná bouře, šamani, policie, tanečnice i výbuch.

Pro změnu v divoké australské krajině se pohybuje jeho vrstevník, hrdina snímku Papírové vlaštovky. Vášeň pro létání ho přivede navzdory chudým poměrům i otcově nevoli do kvalifikace na světový šampionát v letu papírových vlaštovek v Japonsku. Třetí chlapec téhož věku vládne americkému filmu Životní šance: sirotek z městečka v Texasu musí do internátní pěvecké školy na východním pobřeží Států, kde vzdoruje vlastnímu talentu i svému sbormistrovi. A filmovou partu vrstevníků uzavírá hoch ze slovensko-českého snímku Jak jsme hráli čáru, jehož rodiče emigrovali do Vídně, kam za nimi v 60. letech nemůže, přestože to k zlosti pohraničníků v čele s Ondřejem Vetchým věčně zkouší.

Dívčí svět

Samozřejmě do filmového světa promluví i dívky. Třeba ochránkyně káčátka z belgického díla Stěhovavé ptáče, ale také Mina, která ve stejnojmenném afghánském snímku živí pouličním prodejem nemocného dědečka i otce narkomana, nicméně tajně navštěvuje školu, kterou jí zakazují. Jiné starosti má dvojice ze švédského příběhu Moje malá sestra: starší je úspěšná krasobruslařka, mladší se utápí v beznadějné lásce, než si všimne, že s její obdivovanou starší sestrou není něco v pořádku.

Šestnáctiletá hrdinka nizozemské Neny se zamiluje do gaye, její krajanka ze Zrání utíká od svého údělu ke knihám a dívce z italského Chlóru se drolí sen o dráze akvabely. Kde se oba světy protnou? Samozřejmě tam, kde se zrodí první láska. Například britský Goob ji potká při sklizni dýní na parkovišti pro kamiony – a zamává to s ním stejně jako s většinou dospívajících hrdinů zlínského filmového svátku.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.