Jak konstatuje belgický server lapetition.be, je americký zábavní průmysl druhou největší položkou tamního exportu. Z toho důvodu se filmaři bojí, že ceněný evropský film nevydrží masivní nápor neregulované hollywoodské produkce.
Evropští režiséři proto podepisují petice, jimiž apelují na své vlády, aby se postavili za vyjmutí kultury z pravidel volného obchodu. Právě ministři obchodu jednotlivých evropských zemí musí dát v pátek 14. června souhlas Evropské komisi, aby s jednáními o podobě trhu začala.
Proti zahrnutí audiovizuálních produktů do transatlantické zóny volného obchodu se už jmenovitě postavila Francie.
Ta se totiž snažila zakotvit koncept takzvané kulturní výjimky (tzv. l’exception culturelle) do všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) už v roce 1993 a nyní cítí, že by se její obavy mohly naplnit.
Jose Manuel Barroso se už zaručil, že Evropská unie zajistí, aby se připravované spuštění masivního volného trhu evropské kultury nijak negativně nedotklo.
Prázdný symbol...
"Zároveň ale není jediný důvod úplně vynechat vzájemný kulturní export, jak si přeje Francie. To by akorát limitovalo unijní pružnost během vyjednávání," dodal předseda Evropské komise. Unie se totiž obává, že přílišné kladení podmínek a výjimek jí bude zbytečně svazovat ruce při jednání s tak silným ekonomickým partnerem, jakými Spojené státy bezesporu jsou.
Ne všichni členové Evropské komise mají pro ochranu evropské kultury pochopení. Evropský komisař pro obchod Karel De Gucht například považuje dle serveru europeanvoice.com diskutovanou kulturní výjimku za pouhý symbol.
"Se symboly musíte opatrně. Určitou dobu jsou důležité, aby nás vedly, časem se ale vyprázdní. A to se podle mne přesně stane s požadovanou kulturní výjimkou," uvažuje De Gucht.
Pod petici se už podepsali přední světoví režiséři, jmenovitě například David Lynch, Ken Loach, Stephen Frears, Pedro Almodovar, Jerzy Skolimowski či
Andrej Wajda.
Dohoda ovlivní polovinu světové produkce
Na zahájení rozhovorů o transatlantické zóně volného obchodu se Evropská unie a Spojené státy dohodly během února.
Výsledkem by měla být největší bilaterální obchodní dohoda, jaká byla ve světě kdy sjednána. Měla by ovlivnit asi polovinu světové produkce. EU podle ČTK odhaduje, že by dohoda způsobila růst v celé Evropě o 0,5 % HDP.
Americkou ekonomickou produkci by pak volný obchod s EU měl zvýšit o 0,4 procenta, tedy o 65 miliard eur.
