Film o 11. září: síla, vtip i rány pod pás

  • 6
Běžná otázka při odchodu z kina - Jak se vám to líbilo? - zní v případě díla 11'09'01 zhola nesmyslně. Projekt inspirovaný loňským útokem na Ameriku, nadto vytvořený „shora“ coby zakázka evropské produkce u tvůrců jedenácti zemí, se sotva může měřit pojmy líbí - nelíbí. A hlavně: pod nadnárodně čitelným názvem 11'09''01 - September 11 dnes do kin mnoha zemí světa nevstupuje jeden film, nýbrž jedenáct snímků v jednom obalu.

Servisní článek k filmu najdete ZDE.


Mají stejnou délku 11 minut, 9 vteřin plus jeden záběr, stejné téma, za sebou je řadí posloupnost časových pásem vyjádřená ručičkami hodin - ale jinak se liší stejně propastně jako postoje i talenty jejich tvůrců.

Vděčný, čistý začátek.Samira Makhmalbafová, Írán
Dětem afghánských uprchlíků hnětoucím v blátě cihly zkouší učitelka marně vyložit, co se děje kdesi v New Yorku. Nikdy neviděly věž; vede je pod dýmající komín, děsivě podobný hořícím dvojčatům - a mrňousi dál brebentí o své výspě světa, o tetě, studni, o Bohu.

Muž, žena, pes a ticho. Claude Lelouch, Francie

Poněkud umělá milostná etuda: hluchoněmá žena píše mužovi dopis „Odcházím od tebe, Amerika není země pro tělesně postižené“, aniž tuší, co se děje ve WTC, kam on odešel do práce. Vrátí-li se, vztah přežije.

Debaty ze záhrobí. Youssef Chahine, Egypt
Žijící Arab a duch amerického vojáka si vyměňují názory na Palestinu a americkou politiku vůbec včetně frází „čí je to to zájem“. Filmařsky mdlé.

My jsme tu taky. Danis Tanovič, Bosna
Mrzák z balkánské války nese dívce líčidla coby humanitární pomoc; rtěnkou dívka kreslí hesla na kus papíru. Každý rok 11. září chodí ženy, jež přežily Srebrenici, na náměstí připomenout svůj osud. Tentokrát nikoho nezajímají, všichni strnule sedí u rádia, ale ženy přesto jdou na mlčenlivý pochod. Pocitově působivé, byť trochu doslovné.

Konečně smích. Idrissa Ouedraogo, Burkina Faso
Minipříběh jako z Poláčkova Bylo nás pět osvěží nápadem i vtipem. Ze šlechetných důvodů - shánějí peníze na léky - podnikne parta místních kluků dobrodružný lov na domnělého Usámu bin Ládina. Doufají, že za jeho dopadení dostanou odměnu, ale dospělí zase jednou všechno zkazí. Skvělá pointa završí pohled na světodějné zlo očima dětí.

Oplátka za Allenda. Ken Loach, Velká Británie
Filmařsky chytrý dokument ilustruje dopis Chilana v exilu adresovaný pozůstalým po 11. září, v němž slovníkem agitky popisuje chilskou revoluci - dali jsme lidu vzdělání, mléko, znárodněné doly - a Ameriku viní z vraždy Allenda a dalších represí. Brilantní řemeslo ve službách demagogie; jako kdybyste někomu při pohřbu jeho otce řekli: Můj otec umřel dřív, to máš za trest; a teď se smiřme.

Ten nejlepší. Alejandro González Inárritu, Mexiko
Očividný vrchol projektu, originální, přitom prostý, silný, až mrazí, popsat se nedá. Dlouho nechává diváka jako oběť v troskách - bez obrazu, ve tmě, pouze se zvukem, z něhož lze zachytit zlomky výkřiků a útržky jazyků, obraz se přidá až v prostřizích těl při pádu z věží. Pocit z loňska je zpátky, sílí až k nesnesení - a  jediná věta jej provází: Vede nás boží světlo, nebo oslepuje?

V přímém přenosu. Amos Gitai, Izrael
Strhující výjev, výbuch, chaos, krev, sanity, záchranáři, policisté, trosky, oheň, křik, zmatek - a kamery. Hysterická reportérka vidí svou šanci, ale marně žebrá o přímý přenos. „Kašlu na nějaký New York,“ ječí. Má smůlu; „její“ masakr z téhož dne v Jeruzalémě je menší, počká.

Terorista, nebo hrdina? Mira Nairová, Indie
Příběh americké muslimky hledající syna, jenž se 11. září nevrátil domů. Nejprve ho FBI podezírá, že patřil k teroristům, pak zjistí opak - ale pozdě. Upřímná, trochu plakátová kritika protimuslimských nálad.

Stařík a slunce. Sean Penn, USA
Poetický portrét starého muže, jenž do svých každodenních rituálů zahrnuje i dávno již mrtvou manželku. Mluví s ní, „obléká“ ji, zalévá její květiny živořící v tmavém bytě. S pádem dvojčat vstoupí ironií osudu do jeho maličkého světa nadějný paprsek světla, jež věže stínily.

Nic než symbol. Šohej Imamura, Japonsko
Tohle poselství se vydalo asi vůbec největší oklikou, cestou vysoce symbolického podobenství o muži, jenž se vrací z války proměněn v hada.

A smysl celku? V paměti utkvějí jen útržky jednotlivostí: kousek děsivé síly i kus exhibice, cáry politického vyřizování účtů i vlákénka citu. Jako zbytky v newyorském prachu, když se usadil. Těžko říci, čím tahle lekce od „zbytku světa“ Americe pomůže.

Na filmu se podíleli:

Ken Loach (Velká Británie)
Claude Lelouch (Francie)
Danis Tanovič (Bosna a Hercegovina)
Sean Penn (USA)
Shohei Imamura
(Japonsko)
Amos Gitai
(Izrael)
Samira Makhmalbaf (Írán)
Youssef Chahine
(Egypt)
Idrissa Ouedraogo
(Burkina Faso)
Mira Nair (Indie)
Alejandro Iňarritu (Mexiko)


Neklid v ulicích. Záběr z filmu izraelského režiséra Amose Gitaie, který rovněž přispěl do kolektivního díla zvaného 11´09´01, jež je inspirováno loňskými zářijovými událostmi.

Záběr z filmu 11´09´01.

Záběr z filmu 11´09´01.

Záběr z filmu 11´09´01.

Záběr z filmu 11´09´01.

,