Mužstvo v lágru
Film natočený podle hrdinovy vzpomínkové knížky, kterou jej přiměla vydat manželka, přivedli na svět český scenárista žijící v Chicagu Jan Novák a režisér Jiří Chlumský. Obsadili téměř stovku herců – českých, polských, ruských i anglických – a na tisíc komparzistů.
Hrdinova otce ztělesnil Ondřej Vetchý, další role hrají Pavel Kříž, Ľubo Paulovič, Marián Slovák či Ivan Romančík. Kvůli Friedmannově barvité pouti museli filmaři vystřídat přes sto prostředí a všechna roční období. Film vznikal dva roky a do českých kin dorazí 4. června.
Martin Friedmann přišel na svět roku 1926 v západoslovenských Bánovcích nad Bebravou jako pátý syn výkupčího drůbeže.
Nadaný fotbalista, kterého si už před válkou všímali náboráři prvoligových týmů, často se spoluhráči zvonil v kostele, kde byl tehdy farářem později nechvalně proslulý Jozef Tiso.
S vyhlášením Slovenského státu se život Friedmannových promění: syna vylučují z fotbalového klubu, matka šije žluté hvězdy na osm kabátů a otec učiní osudovou chybu, když odmítne emigraci rodiny do Palestiny. Věří, že nic jiného než práci nemohou Němci od Židů chtít.
Vzápětí však přijdou transporty, do nichž mezi prvními jdou i dva sourozenci mladého fotbalisty, a ten se rozhodne vzepřít osudu. Vydá se za svým spoluhráčem Fredem Mahlerem do "židovského tábora" v Seredi, kde Mahler staví lágrové fotbalové mužstvo a zaručuje hráčům bezpečí.
Skutečnost je však mnohem tvrdší: vedle práce v dílně musí vyhladovělí vězňové v brutálních zápasech proti svým strážným hrát fotbal doslova o život. A stejně tu mají pouze dočasné útočiště.
Ze sportovce stavbařem
Brzy se tábor likviduje a jeho osazenstvo vezou do Osvětimi. I Friedmann už stál s číslem na krku před vagony, než ho v poslední chvíli odvedl velitel tábora, velký ctitel fotbalu. Mahler takové ochránce nenašel.
Friedmann zůstal v pracovní četě v Seredi, kde dostal zápal plic. Znovu měl štěstí: doktor mu zaživa otevřel plíce, pacient přežil a zázrakem zaskočený nový šéf lágru poslal Friedmanna do sanatoria. Odtud zamířil do kláštera, kde pracoval za stravu, změnil si jméno na Petrášek a přidal se k partyzánům.
Poslední válečnou zimu strávil v horách se sovětskými výsadkáři, kteří nenáviděli Židy ještě více než Němci. Film zaznamenává hrdinovy osudy zhruba od jeho čtrnácti do dvaadvaceti let. Kam zamířil pak?
Po válce dal Friedmann kopané sbohem. Začal studovat v Bratislavě na Vysoké škole technické, roku 1949 odešel do Izraele, kde studia techniky dokončil a deset let pracoval jako inženýr. Pak přesídlil do Ameriky, kde vybudoval vlastní stavební firmu a před patnácti lety začal psát své vzpomínky. "Zprvu vážně jen tak pro sebe," říká hrdina filmu.
