Kasovní trhák to právě není, třebaže fakt, že kvůli četným sexuálním motivům se v řadě zemí promítá až od osmnácti let, by mohl pro Nebezpečnou metodu účinkovat jako reklama. Jenže když se ze sexu dělá věda, davy se do kina nehrnou - a to platí o snímku Davida Cronenberga, jenž svou dráhu začal na festivalu v Benátkách a nyní vstupuje do Česka.
Měšťanské retro
Film je do značné míry herecký, tedy tak silný, jak naznačují jeho dosavadní ceny i nominace na ně: dílem pro Vigga Mortensena v roli zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda, dílem pro Michaela Fassbendera coby Freudova následovníka Carla Gustava Junga.
Michael Fassbender a Viggo Mortensen ve filmu Nebezpečná metoda
Zároveň přesně odráží okolnosti svého vzniku. Nejprve John Kerr napsal knihu, jež vyšla česky před třinácti lety a nyní k filmové premiéře míří na trh podruhé. Podle ní pak Christopher Hampton stvořil divadelní hru Talking Cure (léčba mluvením) a posléze i scénář, jenž nezapře znak obou předloh, tedy slovo v hlavní roli. Před kamerou se odvíjí víceméně divadelní výměna tezí s výtečnými herci a s pečlivým dobovým prostředím, jejíž nejzajímavější prvek tvoří reálné pozadí. Skutečně totiž existovala Sabina Spielreinová, postupně Jungova pacientka, studentka, milenka a oponentka, jež se poté, co ji ženatý Jung opustil, postavila za Freudovo učení.
Nebezpečná metoda se za cenu nutného zjednodušení pokouší vylíčit, v čem se na půdě vědy zprvu oddaný žák Jung se svým vzorem Freudem rozešel, což vede k dlouhým disputacím od výkladů snů po odbornou posedlost sexem. Ale pro přímější atraktivitu v duchu lidové průpovídky Freude, Freude, vždycky na tě dojde" se do popředí staví Jungův románek s dívkou nesoucí si z dávného traumatu masochistické sklony.
Keira Knightley ve filmu Nebezpečná metoda
Hraje ji Keira Knightley - křehký uzlíček nervů, při záchvatech až odpudivě roztřesená a zmáčená sestra bláznivé Viktorky, leč jímavá na pohled. Zbytek dokreslí malebné retro s milými technickými hračkami počátku 20. století, s fasádou měšťanské solidnosti tající erotické vášně a s čistým světlem nad vodou, jíž pluje Jung mezi dvěma břehy i ženami.
Sex, či peníze?
Odlehčení přinese epizodní postava lékaře provokatéra ve stylu Dr. House, již ztělesnil Vincent Cassel, leč jinak divadlo stále určuje hranice solidního, úctyhodného filmu, jenž se diváka osobněji sotva dotkne. Spíše se přistihne, že více než pomsta zhrzené milenky ho zajímají čistě lidské pohnutky vzájemného špičkování mezi Freudem a Jungem, vedoucí od prosté salonní zábavnosti až k jízlivé řevnivosti. Což je třeba případ kratičké, leč výmluvné scény při cestě do Ameriky, kdy Jung mířící díky své zámožné manželce do luxusnější kajuty poníží slavnějšího, leč chudšího Freuda.
