O tom znamená o sexu. A je pravda, že chlapečtí hrdinové Mexické jízdy prakticky o ničem jiném nemluví, nic jiného neprovozují a po ničem jiném netouží. Ale to je zcela věrné a přirozené - vždyť je jim sedmnáct! Navíc začaly prázdniny, jejich přítelkyně odjely do ciziny, ve městě zbyly jen nuda, marihuana, mejdany a letmá péče rodičů z vyšších společenských kruhů, kteří kluky naženou na noblesní svatbu za účasti prezidenta, vnutí jim tmavé obleky, spočítají jim vypité skleničky a zase běží potřást rukou někomu významnému.
Co jiného se dá dělat mezi honorací, jejíž řidiči se zatím cpou u vládních limuzín výslužkou, než někoho polít, urazit, šokovat? Anebo se bavit bájí o daleké rajské pláži - lží, s jejíž pomocí chtějí oba mladíci oslnit mírně zmatenou Španělku, o málo starší, leč vdanou krásku, o jejímž těle beztak mohou pouze snít.
Mexická jízda | |
režie | Alfonso Cuarón |
scénář | Alfonso Cuarón Carlos Cuarón |
kamera | Emmanuel Lubezki |
hrají | Diego Luna Gael García Bernal Maribel Verduová |
hudba | Natalie Imbruglia |
původní název | Y tu mamá también |
délka | 105 minut |
žánr | road movie |
Mexická jízda - premiéry | |
kina | 13. června 2002 |
Jenže nevinná hra dostane spád. Autoři našli dva silné motivy - jeden dlouho skrývaný - pro hrdinčino rozhodnutí opustit manžela a vydat se na bláznivou cestu se zaskočenými, leč polichocenými kluky do smyšleného ráje. Jejich zdánlivě bezstarostná jízda má originální sestavu: dva pubertální studenti, kteří své nejistoty skrývají za recesemi, siláckými řečičkami a kouzelným manifestem nerozlučných „nebeských borců“, a mladá žena s intelektuálními mindráky, leč jasnou převahou své životní a erotické zkušenosti, kterou vtělí do vlastního „manifestu“ pravidel velitelky výletu.
Servisní článek k filmu čtěte ZDE. |
Čirá uvolněnost, jež postupně přejde od slov ke „spravedlivě“ rozdíleným praktickým lekcím v milování, promění nejen vztahy uvnitř trojice. Humor, bolest, poznání - to jsou milníky pouti, na jejímž konci najdou kluci stud dospělosti a žena osvobozující smíření se svým údělem. Každý každého však navždy ztratí.
Ale Mexická cesta není „jen“ soukromým příběhem o jednom hříšném létu a hořkosladkém porušování všech manifestů světa. Zprvu až rušivě chladný vypravěčský komentář, který děj provází, se brzy stává novým rozměrem filmu, jakýmsi sociálním cestopisem země a lidí, jež hrdinové míjejí. Kratičké obrazové momentky - vojáci, policisté, kříže u silnic, stařeny s groteskními suvenýry, zašlé hotýlky s bazény plnými listí, rybářská rodinka, ba i to stádo vepřů, jež zpustoší tábořiště - jsou v několika suchých větách „dopovězeny“ a vřazeny do souvislostí tvořících obraz dnešního Mexika. Divák je objevuje stejně užasle jako hrdinové, zhýčkané děti velkoměsta s kapsami plnými peněz, děti, které svištěly kolem služčiny rodné vsi či netrpělivě troubily v zácpě zaviněné demonstracemi, na něž hleděly s pohrdáním. Nejen ve věcech sexu po téhle jízdě nebudou už nikdy stejní, jako byli před ní.
Fotografie z filmu Mexická jízda. |
Fotografie z filmu Mexická jízda. |
Fotografie z filmu Mexická jízda. |
Fotografie z filmu Mexická jízda. |
Fotografie z filmu Mexická jízda. |
Fotografie z filmu Mexická jízda. |
Fotografie z filmu Mexická jízda. |
Fotografie z filmu Mexická jízda. |
Fotografie z filmu Mexická jízda. |
Fotografie z filmu Mexická jízda. |