Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Figaro v Národním je taková nažehlená směs

aktualizováno 
Chvilku si člověk v pražském Národním divadle připadá už už jako v evropské operní metropoli - a hned příště se zničehonic ocitne kdesi na periferii. Tam by nová inscenace Mozartovy Figarovy svatby snad i obstála. Je úhledná, rokoková, tu a tam mírně lechtivá, s několika soudobými vsuvkami, třeba když hrabě Almaviva hraje golf. Role jsou pojaty spíše jako karikatury. V jedné scéně kdákají slepice. V zásadě nic nepřekáží. První obsazení se částečně dá i poslouchat.

Je fakt, že pár pěveckých výkonů vyšší měřítka sneslo. Požadavkům lehkého, nosného zpěvu nejvíc vyhověla slovenská trojice Martin Malachovský (Figaro), Martin Babjak (hrabě Almaviva) a Simona Houda-Šaturová (Zuzanka) při první premiéře. Helena Kaupová v roli hraběnky Almavivy do ideálu takové Barbary Frittoliové a dalších renomovaných sopranistek postrádá ještě dokonalejší techniku a kultivovanější vedení frází, ale aspoň nepředváděla bezmocný křik. Na rozdíl od Ivety Jiříkové z druhého obsazení, která zpívá tutéž roli násilně, ostře, bez pěvecké kultury.

Druhá premiéra se vůbec sesula do podprůměru. Z něho se vymykali jen Roman Janál jako Almaviva a Zdena Kloubová jako Zuzanka. František Zahradníček zpívá Figara víc do sebe než před sebe. Zpěvačku, která by v úloze Cherubína mohla konkurovat světovým sólistkám, Národní divadlo nemá. Nicméně Jana Štefáčková projevila na první premiéře o něco víc talentu než Pavla Vykopalová na druhé. Také obsazení menších rolí bylo na prvním večeru vyrovnanější než na druhém.

Orchestr pod taktovkou Petra Ferance více či méně přesně doprovází, ale zážitek z dramaticky vypracovaného hudebního celku neposkytuje. Stejně jako režie Josefa Průdka, která vyvolává dojem, jakoby za žádnou cenu nechtěla nic zkazit, přitom neurazit konzervativce a nebýt ani pietní. Jenže i v tom případě by se slušelo skutečně rozvést nějaký nápad a ne pouze párkrát cosi nadhodit a vzápětí od toho utíkat. Když schází odvaha nebo schopnost vymyslet pro celou operu originální prostor, v němž by se nenásilně našlo místo i pro onen golf a další moderní rekvizity, je lépe zůstat jen u krinolín a paruk.


Národní divadlo Praha (ve Stavovském divadle):
Wolfgang Amadeus Mozart: Figarova svatba
Dirigent Peter Feranec, režie Josef Průdek, scéna Ján Zavarský, kostýmy Eva Zálešáková-Farkašová
První premiéra 9. února, druhá 12. února.



Fotografie z představení Figarova svatba.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Herec Jan Kříž
V Německu zkoušíme Ples upírů devět hodin denně, říká herec Jan Kříž

Zkoušky ve Stuttgartu jsou intenzivnější než v Česku, vzkazuje z Německa Jan Kříž, který tam stráví celou příští sezonu. Zahraje si v původní verzi slavného...  celý článek

Z příprav představení „Hit. Tell the Difference“, které Cirk La Putyka...
Tell the Difference. La Putyka veze akrobaty přímo ze rwandské pláže

Letní Letná začíná už ve čtvrtek. Jedním z prvních představení letošního ročníku pražského festivalu nového cirkusu bude premiéra novinky z dílny Cirku La...  celý článek

Josef Moravec (uprostřed) jako Orfeus a Yvona Škvárová jako Veřejné mínění v...
RECENZE: Orfeus v Evropském parlamentu, Národní v uměleckém suterénu

Jestliže nedávný pokus Opery Národního divadla o italskou komedii připomínal upachtěnou televizní estrádu, pak pokus o humor v nové inscenaci Offenbachovy...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.