Colours of Ostrava 2014: ZAZ

Colours of Ostrava 2014: ZAZ | foto: Matyáš Theuer, Colours of Ostrava

Velká festivalová anketa: jaké byly vrcholy a průšvihy letošní sezony?

  • 10
Nejdůležitější část festivalové sezony je s prázdninami u konce. Oslovili jsme pořadatele hudebních festivalů nejrůznějších stylů i velikostí, aby v anketě iDNES.cz ve třech bodech shrnuli uplynulý ročník svojí akce. Co se povedlo a jaké byly největší festivalové problémy?

Colours of Ostrava

Zlata Holušová, pořadatelka

V čem byl letošní ročník výjimečný?

Výjimečný byl souhrnem šťastných okolností, podařilo se nám sestavit program podle našich představ, areál se opět rozrostl do krásy, zafungovaly všechny nové scény dle našich snů a přišlo nejvíce lidí v historii. Také počasí bylo až vražedně úžasné, prostě ročník snů, ani nevím, kam jít poděkovat.

Colours of Ostrava 2014: Robert Plant

Jaký byl váš největší hudební zážitek na vašem festivalu?
Já si asi nejvíce užila koncert Darkside, který mne bavil skutečně hodně, jinak jsem toho moc neviděla, stále jsem byla někde v pohybu, samozřejmě satisfakcí byly dva velké návraty Roberta Planta a Zaz, kteří dokázali navázat na svá předchozí veleúspěšná vystoupení naprosto rovnocenně. Bavilo mne, že úspěšnost koncertů je velmi rozmanitá a ukazuje plošnou kvalitu všech koncertů na Colours.

Jaky největší problém jste letos řešili?
Největší problém měly kapely, které hrály proti žhoucímu slunci, ale pokud byly z Austrálie, jako John Butler Trio, tak to zvládly se ctí a radostí. Samozřejmě velmi nás zasáhla nešťastná událost Michala Hrůzy, která se nás dotýkala velmi, ale bohužel, byli jsme bezmocní s tím cokoliv dělat jiného než mu přát rychlé uzdravení. 

Rock for People

Petr Fořt, dramaturg a pořadatel

V čem byl letošní ročník výjimečný?
Byl jubilejní dvacátý a to si teprve člověk uvědomí, kolik vody uplynulo v českobrodské Šembeře a hradeckém Labi. Programově se podařilo přivézt, podobně jako před lety Muse, překvapení raketově rostoucí velké kapely Biffy Clyro, prožít comeback a současně derniéru s domácí mega star Lucií, zavzpomínat si se světovými veličinami ve svých žánrech Manu Chao a Madness a přitom potěšit kvalitní progresivní linkou s interprety jako Chase & Status, Netsky, Tom Odell nebo mnohými mladými talenty na Showcase stage. Ale hlavně díky sehranému týmu fungovala na jedničku festivalová štábní kultura, podobně jako na prestižních zahraničních festivalech od servisu pro návštěvníky i zázemí až po dekor. Také se podařila oslava v Českém Brodě, na místě, kde vše začalo a kde se vzpomínalo a veselilo nejen nad tím, jak jsme se všichni stali karikaturami svých vlastních osobností. Kdo měl kdysi velké uši, má dnes dvakrát takové, kdo měl kdysi triko Hudby Praha velikosti L, má dnes XXL s Faith No More. Kdo měl kdysi máničku s hřebenem v zadní kapse, dnes hřeben nepotřebuje. Nicméně hromady zkušeností a zážitků převládly nad jakýmikoli negativy a bylo to krásné.

Jaký byl váš největší hudební zážitek?
I když to mám bohužel poskládané z útržků, protože nejsme na festivalu od toho, abychom se bavili, nýbrž dohlíželi na to, aby se bavili návštěvníci, tak jednoznačně Biffy Clyro a pak byly krásné koncerty Netskyho, Chase & Status, Toma Odella a Blue Efectu s orchestrem Gustava Broma

Jaky největší problém jste letos řešili?
Zaseknutého Stevena Seagala ve Francii, jeho řidič jel k jinému letišti a zjistil to až když už se letadlo nedalo stihnout. Řešilo se, zda jeho vystoupení zrušit nebo nějak zaimprovizovat. Zvolili jsme variantu B a odehrál v jednu v noci na Red Bull Tour Busu, ale poté se bavil ve VIP baru až do ranních hodin, takže to dopadlo dobře.

Biffy Clyro na Rock for People 2014.

Hrady.cz

Michal Šesták, promotér 

V čem byl letošní ročník výjimečný?
Výjimečný nevím, náš projekt je poměrně konzervativně postavený. Nesnažíme se něčím šokovat. Nicméně bych zmínil, že nás velmi potěšilo, že již třetí rok po sobě přišlo zas o něco více lidí, což znamená, že Hrady CZ mají své pevné, respektive stále pevnější místo v letním festivalovém kalendáři.

Festival České hrady ve Švihově.Vystoupení Miroslava „Meky“ Žbirky.

Jaký byl váš největší hudební zážitek?
Pro nás jako pořadatele je to poměrně složité, jelikož téměř všechno slyšíme osmkrát po sobě a to se i největší laskominy přejí.. Aniž bych se někoho chtěl dotknout, zmíním proto improvizované vystoupení našeho vietnamského prodejce nudlí, který se jmenuje Dao a říká si "zpívající kuchař". Je připravený zaskočit kdykoliv se nějaký účinkující opozdí a jeho "kotlíkářské popěvky" s nezaměnitelným vietnamským akcentem mají obrovskou atmosféru a ohlas. Ten se projevuje nejen potleskem, ale také tím, že po vystoupení obyčejně obratem vyprodá všechny nudle na svém stánku. 

Jaky největší problém jste letos řešili?
Řešíme hodně logistických problémů, ale na to jsme zvyklí. Letos se však vlivem deštivého počasí zejména během srpnových víkendů přidaly i starosti s blátem… Nebýt rozmáčené půdy, po které musí projít stovky nohou nebo projet desítky automobilů, bylo by všem výrazně veseleji.

Hip Hop Kemp

Affro, dramaturg

V čem byl letošní ročník výjimečný?
Byl výjimečný už tím, že byl třináctý. Na to, že mělo jít o "nešťastné" číslo, nám v létě plném nešťastného počasí a podobně intenzivně plačících promotérů dorazilo na místo přes 22000 návštěvníků. Umělce, kterým na krbové římse sedá prach na gramofonky Grammy, už jsme měli na festivalu několikrát od Diamonda D za desku The Fugees po Macklemorea. Až letos jsme ale na žánrově relativně ortodoxním festivalu uvítali hvězdu hudebního nebe, jejíž jas září daleko za hranice hip hopu, i když je s ním velmi pevně spjata. Ta hvězda se jmenuje CeeLo Green.

Návštěvníci Hip Hop Kempu 2014

Jaký byl váš největší hudební zážitek?
Přestože jsem většinu festivalu strávil jako každý rok v kanceláři v záři monitoru svého počítače, s uchem nastraženým na vlastní telefon, esenci fesťáku jsem neunikl. A bylo jedno, jestli to byl dvacetitisícový kotel PŘI Dilated Peoples na hlavní stagi. Narvaný kotel, při hangárové seanci, jež vedl pekelný Madchild. Nebo ranní euforie na prohýbajícím se tanečním parketu ve VIP lounge, kdy kola z oceli roztáčeli Infamous Clique DJs.

Jaky největší problém jste letos řešili?
Jeden umělec zjistil několik hodin před vystoupením, že vlastně nepřijede. Jiný dostal akutní zánět spojivek, strávil celý den na letišti, protože mu zrušili dva lety za sebou, ztratili zavazadla a cestou na hotel byl svědkem smrtelné dopravní nehody. Dalšímu nedopravil FedEx včas pas, zabavený pro neplacení výživného. Ručníky. Někde neseděla barva. Někde velikost. Někde teplota. Některé nesměly být nové, ale vyprané. Jiné musely mít cenovky.Při několika stovkách vystupujících a víc jak dvou desítkách tisíc návštěvnících je těch problémů k řešení vždy hromada. Nic zásadního a neřešitelného nám ale na hrb nespadlo.

Rock for Churchill

Jaromír Telenský, pořadatel

V čem byl letošní ročník výjimečný?
Výjimečný byl tím, že jsme slavili patnácté výročí festivalu a že se povedlo festival poprvé v historii vyprodat. Z toho máme velkou radost. A výjimečný byl také pětiminutový ohňostroj, kterým jsme festival zakončili.

Jaký byl váš největší hudební zážitek?
Hudebních zážitků byla za ten víkend spousta. Jak na hlavním pódiu, tak i na dýdžejské stagi jsme viděli parádní show od zahraničních i českých kapel. Kdybych měl přeci jen vyzdvihnout jeden koncert, tak to budou asi Parov Stelar Band, kteří si přivezli speciální set tří LED obrazovek a jejich koncert byl doopravdy zážitek.

Jaky největší problém jste letos řešili?
Naštěstí se nám kritické situace letos vyhnuly. Vzhledem k naplněné kapacitě jsme nejvíce pozornosti věnovali tomu, aby se všichni vešli do stanového městečka a aby v areálu i při plném stavu fungovaly všechny služby tak, jak mají. 

Masters of Rock

Jiří Daron, dramaturg a pořadatel 

V čem byl letošní ročník výjimečný?
Letos se konal již dvanáctý ročník. Světové kapely se k nám s vydáním nových alb velmi rády a často vrací, aby představily novou tvorbu.Takže některé z nich již fanoušci Masters mohli vidět klidně i čtyřikrát. Nicméně letos se na hlavní Ronnie James Dio stage představilo hned devatenáct kapel, které zde nikdy nehrály. Nejvíc jich přitom přijelo z USA. A byla to opravdu zvučná jména jako Dream Theater (jedna z nej progmetalových kapel světa), Anthrax (ikona thrash metalu), Sebastian Bach (někdejší hlas skupiny Skid Row), Stryper (jedna z nejzásadnějších kapel křesťanského rocku),Terrana (světová premiéra nové kapely Mika Terrany).

Sabaton (Masters of Rock 2014)

Jaký byl váš největší hudební zážitek?
Vystoupení švédské skupiny Sabaton. Skvělá show, velké podiové dekorace, pyro a hlavně obrovské nasazení všech muzikantů. Navíc frontman a zpěvák 

Joakim Broden je napůl Čech! Jeho maminka pochází z Prahy a také s námi pod pódiem odsledovala celý koncert, včetně pasáže, kdy Joakim ukázal publiku česká pas.Sabaton je kapela, kterou v ČR zastupujeme, vypiplali jsme si ji od doby, kdy ji nikdo neznal, dělala předskokany jiným kapelám a nyní je v pozici, že vyprodává sportovní haly a české publikum ji miluje. To je pak velmi příjemné sledování koncertu. Jinak, nebyl jsem sám komu se toto vystoupení líbilo nejvíce. Sabaton se stali rovněž vítězem divácké ankety.

Jaky největší problém jste letos řešili?
Jen jeden drobný. Dva dny před festivalem jsme dostali zprávu, že švýcarská legenda Krokus nedorazí, neboť baskytarista skončil v nemocnici. Narychlo jsme zařídili náhradu, německé Bonfire.

Folkové prázdniny Náměšť nad Oslavou

Michal Schmidt, pořadatel

V čem byl letošní ročník výjimečný?
V tom, že třetina kapel hlavního programu byla poprvé v ČR.

Jaký byl váš největší hudební zážitek?
Zaprvé projekt Tři hlasy s Jitkou Šuranskou, Michal Elia Kamal a Irén Lovasz, zadruhé první evropský koncert Cloud Cult.

Jaký největší problém jste letos řešili?
Snad jen počasí nám občas činilo potíže při rozhodování, zda koncerty budou v parku jako open air, nebo v zámecké jízdárně pod střechou.

Kryštof Kempy

Richard Krajčo, pořadatel

V čem byl letošní ročník výjimečný?
Byl první a spousta lidí čekalo, jestli dodržíme, co jsme slíbili. To znamená jiný festival, který se o své fanoušky stará. Jsme rádi, že jsme jejich představy, alespoň podle ohlasů, ještě překonali.

Jaký byl váš největší hudební zážitek?
Zpívání u kytar ve stanovém městečku a after párty u opékání párků. Tisíce lidí u ohňů zpívající písničky z plna hrdla. Přesně jak jsem si přál.

Jaky největší problém jste letos řešili?
Problém byl vlastně jen jeden. Že jsme nemohli vyjít vstříc všem zájemcům o Kryštof Kempy. Kapacity areálů jsme omezili kvůli komfortu návštěvníků. Jinak tomu nebude ale ani příště. I za dva roky vpustíme do areálů pouze 45 tisíc fanoušků.

Kryštof Kemp v amfiteátru v Plzni na Lochotíně. (30. srpna 2014)

Beseda u Bigbítu Tasov

Tomáš Ševčík, pořadatel

V čem byl letošní ročník výjimečný?

Výjimečná byla podle mého názoru hlavně dramaturgie. Dopředu si nikdy člověk nemůže být jistý tím, jestli bude fungovat přesně podle jeho představ, ale letos to do sebe oba dny všechno zapadalo. Podařilo se nám myslím vypíchnout to podstatné z Česka a Slovenska i zároveň přivézt zajímavé tipy ze zahraničí. Všichni jsme si to užívali.

Jaký byl váš největší hudební zážitek?
Nejvíc mě asi nadchli polští Kamp!, ale taky v publiku hrající Depakine Chrono, Android Asteroid nebo The Truth Is Out There.

Jaky největší problém jste letos řešili?
Žádný zásadní problém jsme na festivalu neřešili, vítr z plachet nám ale na chvilku vzal páteční déšť. Zřejmě taky proto jsme letos znovu narazili na velmi tenkou hranici rentability festivalu. Největším problémem je tedy stále financování festivalu. Veškeré prostředky všechna ta léta dáváme do vylepšení jeho zázemí i programu a stále čekáme, až se nám naše snaha začne vracet. Naštěstí máme dostatek jiného ocenění - nadšení a zpětné vazby kapel i návštěvníků - což nám pomáhá nad těmi červenými čísly mávnout rukou a jít dál.

Mighty Sounds

Přemysl Černík, pořadatel

V čem byl letošní ročník výjimečný?
Rozhodně byl výjimečný obzvláště tím, že byl jubilejní, desátý. Ony ty ročníky ubíhají a přeci jen, když se člověk dostane k takovému kulatému číslu, tak trošku sentimentálně rekapituluje a hlavně si uvědomí, jaký je to zázrak, že jsme vydrželi celou dekádu a na jakou úroveň jsme Mighty Sounds dostali. Logicky k tomu směřovaly i přípravy. Chtěli jsme, aby byl letošek dramaturgicky nejsilnější a aby svým způsobem zrcadlil naši historii, takže jsme částečně stavěli na jménech, která nás provází již léta a k tomu ulovili nové interprety, kteří suplovali jakousi roli hlavních hvězd v rámci každého jednotlivého stylu. Myslím, že jsme se nakonec přes všechny útrapy přiblížili cíli, který jsme si vytkli. A hlavně nás podrželi fanoušci, kteří přijeli v rekordním počtu. Velkým zadostiučiněním bylo i to, že se nám podařilo konečně dotáhnout Dropkick Murphys, kteří již několik let vévodili anketám, koho by návštěvníci na festivalu nejvíce chtěli.

Dropkick Murphys (Mighty Sounds 2014)

Jaký byl váš největší hudební zážitek?
Z mého úhlu pohledu je to trošku složitější. Sice už nejsem na místě tak vytížen, jako tomu bývalo, ale ve volném case si spíše užívám atmosféry a kamarádů ze zahraničí, které třeba celý rok nevidím, takže vetšinou tak korzuji areálem a kochám se tím, že to funguje a že jsou lidi spokojení. Překvapila mě maďarská psychobilly kapela Gorilla – to byla pecka. Se slzou v oku jsem mrknul na set Jesse James, potěšilo mě vidět konečně 7 Seconds, fajn byl Everlast nebo The Slackers, ale vlastně kapely, co jsem chtěl vidět nejvíc – Evergreen Terrace, Gnarwolves nebo Hundreth - jsem klasicky prošvihl.

Jaky největší problém jste letos řešili? 
Musím zaklepat na dřevo, ale letos se nic vážného nepokazilo. Na poslední chvíli nám z důvodu zranění a nemoci odřekli the Filaments, resp. Landscapes, ale to nijak nevybočuje ze standardu. Měli jsme trochu problém s akustikou na třetí scéně, což budeme muset do budoucna řešit, a pak tradičně hygiena. Měli jsme malinko obavy z rozdováděných Němců po finále MS ve fotbale, ale nakonec probíhaly oslavy plně v klidu. Naopak to pěkně rozproudilo nedělní party.

Trutnoff

Martin Věchet, pořadatel

V čem byl letošní ročník výjimečný?
Každý rok je jiný. Ale letos určitě silnou spikleneckou atmosférou umocněnou tím, že se okolo celého magického místa utvořila jakási ochranná stěna. Téměř všude pršelo, ale okolo našeho společenství a místa se vytvořil zázračný plášť, který jakoby někdo třímal v rukou a spadlo pár kapek. Věřím, že nad námi držel ochrannou ruku náš náčelník a Nejvyšší Mocnost či pán vesmíru Jagannáth visící nad pódiem. A že je tomu už třicet let od prvního pokusu, kdy jsme se poprvé pokoušeli uspořádat nezávislý a ilegální festival ve Starých Bukách, který však policajti a estébáci rozehnali stejně jako další pokus, již ve větším, v roce 1987.

Jaký byl váš největší hudební zážitek?
Návštěva ze Středozemě, hobit Frodo alias Elijah Wood první den festivalu s jeho nepředstíraným údivem při uvítání na hlavním pódiu a s předcházející i následnou skromností během pobytu v našem ležení. Správný kumpán a soukmenovec na správném místě. Eva Pilarová a Jiří Suchý s pokleknutím a hlubokou poklonou na pódiu před naším kmenem. Ondřej Havelka a jeho elegantní orchestr, Jaroslav Uhlíř, při jehož koncertu vše bzučelo jak v úlu dospělé mateřské školky, Jiří Lábus s Oldřichem Kaiserem čtoucí Magorovy básně, vtipné eskapády uvaděčů Radomila Uhlíře s Ester Kočičkovou, Undergroundový stan obecně, Petr Spálený, Mňága, Mig 21, Čankišou, ale i mnoho dalších, je to těžké... A samozřejmě šamanka Patti, která to nenápadně, ale s jistotou ostříleného jezdce rozjížděla až do transcendentálních výšin.

Trutnoff 2014: Martin Věchet a Elijah Wood

Jaký největší problém jste letos řešili?
Že jsme po roce opět zjistili, jak městský areál Bojiště, který si pronajímáme, pokročil dál ve své zchátralosti. Opět zmenšený prostor luk pro složení hlav našich squaw a spolubojovníků, které jsou rozprodány jako stavební parcely a každým rokem se z nich ukrajuje. Věc, která už bude festival oklešťovat a provázet na tomto místě do konce jeho časů. A to příjemnější - když v jednu chvíli přijel Jiří Suchý, v závěsu naše královna Eva Pilarová, kterýmžto vzácným návštěvám se bylo ctí a nutné věnovat. Do toho potřeba shromáždit naše spolubojovníky na jedno místo ke společnému focení i s královnou, odjíždějící Jiří Schmitzer a spřátelené spolky, vypouštění holubů z pódia s poselstvím a do toho všeho přijíždějící démonická šamanka s indošskou krví Patti Smith, která oznámila, že s ní bude chvilka k rozhovorům a posezení. Milé, pěkné, hektické. Uff...

Boskovice

Čestmír Huňát, pořadatel

V čem byl letošní ročník výjimečný?
Letošní, dvaadvacátý ročník festivalu pro židovskou čtvrť se oproti předcházejícím vyznačoval výraznějším zastoupením zahraničních umělců. A výjimečnou událostí bylo také to, že tradiční páteční průtrž nepřišla se zahájením programu na hlavní scéně, ale odbyla se o dvě hodiny dříve.

Slovenský rabín Baruch Myers zahájil 10. července 22. ročník nadžánrového festivalu v Boskovicích na Blanensku.

Jaký byl váš největší hudební zážitek?
Tím, že festival je rozprostřený na mnoha místech po městě, nemá pořadatel šanci zhlédnout vše, co by si přál vidět a slyšet. Z toho mála co jsem stihl, mě zaujala shodou okolností vystoupení dvou zahraničních těles. Úžasným zážitkem byl slovenský projekt Chassidic Songs a strhující byl koncert kapely Korai Öröm z Maďarska.

Jaký největší problém jste letos řešili?
O největším problému nemá ani cenu mluvit, protože je setrvalý a potýká se s ním většina festivalů, a to jsou peníze. Kromě toho jsme v Boskovicích velice limitováni vhodnými ubytovacími kapacitami města, ale i s tímto problémem zápasíme delší dobu.

Litoměřický kořen

Michal Hanzl, pořadatel

V čem byl letošní ročník výjimečný?
Letos oslavil festival Litoměřický kořen dvacet let. Pozvali jsme tedy účinkující, kteří vystoupili na prvním ročníku. A jsem rád, že jsem nemusel řešit dilema - ty už nemůžeme pozvat, to se sem nehodí....

Jaký byl váš největší hudební zážitek na vašem festivalu?
Bohužel pořadatelé toho moc nemají šanci vidět. Z toho, co jsem viděl alespoň částečně, se mně líbilo akustické vystoupení Tata Bojs, neuvěřitelně našláplý set Těch Syčáků a víc než dojemné vystoupení dua Václavek - Ostřanský.

Jaký největší problém jste letos řešili?
Problém asi žádný. Dost mě zamrzel zásah vyšší moci, který znemožnil  vystoupení Vladimíru Mišíkovi, jednomu z těch který tu hrál před dvaceti lety.

,