1953 - Rok B. B.
Bylo jí osmnáct, když na pláži u filmového paláce předvedla své tělo v bikinách a zažehla tím revoluci nejen ve světě módy - Brigitte Bardotová. "Nikdy jsem nic takového neviděl," kroutil nad malými kousky látky kolega Kirk Douglas. O rok později už jiná herečka, jistá Simone Silva, nechala před zraky fotografů (a přihlížejícího Roberta Mitchuma) jeden díl svých bikin spadnout a od té doby už jsou dámy "nahoře bez" na bulváru Croisette tradicí.
1968 - Nejkratší rok
Nejdramatičtější ročník prožíval festival v Cannes v roce 1968, kdy Francií zmítaly protesty. Mladí režiséři jako Godard, Truffaut, Louis Malle, Polanski, Lelouch nebo Forman tehdy proto svolávali tiskové konference a žádali zrušení festivalu jako gesto solidarity se studenty. Nejprve byly odvolány večírky, následně soutěž a nakonec skončil celý festival
1987 - Rok vztyčeného prostředníčku
Když v roce 1987 zvítězil v Cannes snímek Pod sluncem Satanovým s Gérardem Depardieuem v hlavní roli, hlediště ve filmovém paláci pískalo na protest jak o život. Režisér Pialat jen vztyčil prostředníček. Na další Zlatou palmu musela pak Francie čekat dlouhých 21 let - poštěstilo se až snímku Mezi zdmi Laurenta Canteta v roce 2008.
1989 - Rok nezávislosti
Nejmladším držitelem Zlaté palmy se stal v roce 1989 Steven Soderbergh. Bylo mu 26 a Sex, lži a video vyhrál, byť šlo o debut. Soderberghovo vítězí navíc vyvolalo celou vlnu "malých amerických snímků", na nichž si postupně udělala jméno společnost Miramax bratří Weinsteinů.
1991 - Rok Madonny
Málokdo si na to vzpomene, ale bylo to právě v Cannes, kde Madonna poprvé představila svůj kontroverzní titul s Madonnou v posteli. Neobešlo se to přitom bez skandálu: po červeném koberci šla sice diva ještě oblečená, na konci schodiště však odhodila šaty a odhalila dnes už legendární podprsenku Jean-Paula Gaultiera.
2003 - Rok nejhoršího filmu
V Cannes se nejen tleská, ale také píská. To když se něco nelíbí. Pískalo se u Marie Antoinetty z dílny Sofie Coppolové, pískalo se na projekci Šifry mistra Leonarda. Ve srovnání s reakcí, již se dočkal Američan Vincent Gallo a jeho The Brown Bunny, byl však tenhle protest slabé kafe. Po tom, co byli diváci nuceni přihlížet orálnímu sexu, jenž Gallovi poskytovala herečka Chloë Sevigny, prohlásil renomovaný americký kritik Roger Ebert, že "horší film festival v Cannes nezažil". Gallo ještě téže noci nazval Eberta "tlustým prasetem", na což mu kritik odpověděl s humorem sobě vlastním: "Já budu jednoho dne štíhlý, ale pan Gallo zůstane režisérem téhle hrůzy nadosmrti."
2004 - Rok dokumentu
Jediným dokumentem, který kdy získal hlavní cenu festivalu, byla antibushovská polemika Michaela Moora Fahrenheit 9/11. Trofej mu přiznala porota v čele s Quentinem Tarantinem, režisérem proslulým nenávistným vztahem ke všemu "uměleckému".
2006 - Rok Borata
Dlouhá léta patřily módní výstřelky převážně do rukou žen. Jednoho dne se ovšem ke slovu dostali muži a hned bylo veselo: Jerry Seinfeld vyletěl z luxusního hotelu Carlton v apartním oblečku včely, loni zastavili provoz na Croisette nazí belgičtí cyklisté a nejvíc bodů nasbíraly citrónově zelené "mankini" Sachi Barona Cohena alias filmového Borata. Nezapomenutelné.
2008 - Rok žen
Ke kategoriím, které často vyvolají spory, patří herečka a herec v hlavní roli. Například Brazilka Sandra Corveloni byla v kómatu, když ji v roce 2008 "jury" udělila hlavní cenu. Její vítězství překvapilo, protože šlo o herecký debut a tuhle dámu vůbec nikdo neznal. Prudké emoce vyvolalo také rozhodnutí ocenit nikoli jednu, ale všechny herečky Almodóvarova snímku Volver v roce 2006 (obzvláště Penélope Cruzová se tehdy mračila). Diskutovaná byla i trofej pro teprve čtrnáctiletého japonského chlapce Yûya Yagira v roce 2004.
2009 - Rok násilí
Touha šokovat patří nejen ke společenskému životu v Cannes, ale také k samotnému festivalovému programu. Každý rok se v něm objeví aspoň jeden kontroverzní snímek. V roce 1976 pobouřil film In the Realm of the Senses s odvážnými otevřenými sexuálními scénami, rok 2003 se zase zapsal do historie mdlobami tří diváků, kteří neunesli zvrácenosti Gaspara Noého. A přestože by se dalo předpokládat, že diváky po letech "tréninku" nemůže hned tak něco zaskočit, skandál se konal i v minulém roce: Antikrist Larse von Triera získal přízvisko "nejnásilnější film v historii festivalu" a o klitorisu, jenž si hrdinka stříhá zrezivělými nůžkami, se mluvilo ještě dlouho po posledním promítání.
