Festival představí hned tři hrané filmy tibetského režiséra proslulého minimalistickým filmovým jazykem. Pema Tseden ve svých snímcích prostřednictvím realisticky ztvárněných mikropříběhů zobrazuje proměny dnešního Tibetu. Ve svém debutu Tiché svaté kameny se vrací do rodné vesnice, aby dokumentoval život tamní zemědělské komunity.
Plakát k filmu Zrcadlo prázdnoty
Jeho druhý film, Hledání, právem označovaný za nejlepší tibetskou road movie všech dob, je prvním snímkem natočeným výhradně v Tibetu, v tibetštině a s tibetským štábem. Starý pes z roku 2011 vypráví příběh tibetského mastifa, který je představen nejen jako cenné zboží, ale také jako symbol propasti mezi starou a mladou generací.
Tibetský dokument na festivalu zastupuje básník, spisovatel a režisér Čenagcchang Dordže Cchering alias Džangbu. Ve snímku Kökenúr se vypravil ke stejnojmennému jezeru, které se v tibetské tradici považuje za posvátné, ale zároveň je perspektivní turistickou oblastí oblíbenou čínskými cestovateli. Džangbu na příběhu několika tibetských rodin, postupně vytlačovaných od břehů jezera, demonstruje vliv turismu na tibetskou kulturu a ekosystém Tibetské náhorní plošiny.
Z filmu Starý pes
Komické dokumentární road movie Tantrický jógin zachycuje obyvatele vesnice, kteří se vydávají na náboženské shromáždění a při svém putování se setkávají s neočekávanými překážkami.
Čínský pohled na Tibet je na festivalu zastoupen dokumentem Zrcadlo prázdnoty režisérky Ma Li. Vznikal během jednoho roku za zdmi tibetského kláštera Seršul ve výšce 4 500 metrů nad mořem. Zachycuje extrémní podmínky, ve kterých tamní mniši žijí, a prostřednictvím rozhovorů nám přibližuje jejich pohled na svět a meditační cvičení, která provozují.
Fotogalerie |
Američtí režiséři Lynn True a Nelson Walker strávili několik měsíců na pastvinách s rodinou tibetských nomádů. Snímek Letní pastviny nabízí intimní pohled na vztahy v rámci mladé rodiny kočovníků i celé komunity a klade otázky po udržitelnosti života spjatého s přírodou v době, kdy se odchod do města zdá být tou správnou volbou.
Návštěvníci se mohou těšit také na výstavu panoramatických fotografií Jaroslava Poncara. Zavede je do samotného srdce odlehlé a divoké krajiny západního Tibetu. Do míst v okolí posvátné hory Kailás, kde žijí kočovní pastevci se svými stády, divoká zvířata a neviditelné bytosti z paralelních světů božstev, duchů a démonů. Fotografie si budou moci přátelé Tibetu prohlédnout od 16.dubna. Festival začne o dva dny později a skončí 20.dubna.
10. září 2009 |
