Festival také oznámil svého letošního hosta, kterým bude íránský spisovatel Mahmúd Doulatabádí, jehož knihy podle pořadatelů považují za podvratné všechny íránské režimy od 70. let. Ač jsou jeho tituly dostupné v překladech, v perštině se oficiálně některé koupit nedají.
Michael March k výběru letošního tématu festivalu dodává, že strach je nejstarší lidský pocit ze života a smrti. „Strach vládl nebesům – a všemu pozemskému – dokud člověk nestanovil meze tomu, co ho ohrožovalo – a vytvořil zákony trestající každou hrozbu,“ uvádí. Strach člověka je ale věčný. „Z čeho máme strach, z koho máme strach, proč máme strach? – o tom budou diskutovat pozvaní spisovatelé,“ slibuje pořadatel.
Spisovatel Mahmúd Doulatabádí se narodil v roce 1940 v Dowlatabadu, malé vesnici v severním Íránu. V 17 letech se přestěhoval do Teheránu, kde se věnoval divadlu a živil se celou řadou manuálních profesí. Na počátku 60. let započal dráhu spisovatele, nejprve se věnoval žánru povídky, později románové tvorbě a divadelním hrám.
V roce 1975 byl zatčen a uvězněn na čtyři roky jen proto, že byly jeho knihy oblíbené mezi oponenty režimu. Když se autor ptal vyšetřovatelů, jaký spáchal zločin, řekli mu, že žádný. „Ale vypadá to, že každý, koho zatkneme, má vaše romány, takže to z vás dělá revolucionářského provokatéra,“ uvedli.
Doulatabádího proslavil opus nazvaný Kelidar. Dílo čítající 3 000 stran psal 15 let a vydal v roce 1984. Příběh nomádské kurdské rodiny mu přinesl značnou popularitu v celém Íránu.
K dalším oceňovaným prózám patří román The Colonel, do angličtiny přeložený příběh o tragédii plukovníka, kterému islámští revolucionáři zavraždí dceru a on musí sbírat její tělesné ostatky. Do angličtiny byl přeložen také titul Missing Soluch and Thirst.
„Jako spisovatel jsem se dal cestou tvorby epických vyprávění. Ta nezbytně obsahují mnohé z historie mé země, která dosud nebyla zapsána. Vyžadovalo to ale hodně trpělivosti a vytrvalosti a nic moc od života nečekat,“ říká sám o své tvorbě a svém životě.
