Těmi jsou francouzský básník syrského původu píšící pod pseudonymem Adonis a významná dánská básnířka Inger Christensenová. Jejich jména provázejí spekulace o možné kandidatuře na letošní Nobelovu cenu, jež bude vyhlášena ve čtvrtek 9. října.
První jména hostů prestižní literární přehlídky, která se bude konat v Praze od 7. do 11. června 2009, oznámil její prezident Michael March. Diskusní fóra budou zaměřena především na literaturu starých světů Arábie a Číny s leitmotivem "2001 noc: umění příběhu" a citátem: "Na počátku je zranění neviditelné".
Na toto téma budou diskutovat autoři z deseti zemí. Jednotlivé autory bude festival prezentovat na svých webových stránkách, které přinášejí denní aktuality ze světa literatury.
Robert Crumb je v komunitě příznivců komiksu, zejména tzv. undergroundového, velkým fenoménem. Undergroundový komiks vznikl přibližně v polovině 60. let, jeho tvůrci reagovali na politickou a sociální situaci v USA, na stále rostoucí odpor proti establishmentu i konzumní zábavu a rychle se stali uznávanou součástí komiksové kultury.
Řada autorů začala svá díla publikovat už koncem 50. let, ale za nejdůležitější mezník v dějinách undergroundového komiksu a jeho faktický zrod se považuje rok 1967, kdy právě Crumb vydal první sešit časopisu Zap. Crumb je však také velmi kontroverzní osobnost a jeho kresby byly často kritizovány pro údajný rasistický či sexistický podtext a perverznost.
Robert Crumb se kromě oblasti čistě komiksové kultury proslavil i na rockové scéně coby autor obalu slavného alba zpěvačky Janis Joplinové a kapely Big Brother And The Holding Company s názvem Cheap Thrills z roku 1968. Umělec svou nesmiřitelnost a kontroverznost potvrdil krátce poté, když byl vyzván k výtvarné spolupráci na albu skupiny Rolling Stones: odmítl ji se slovy, že "hudbu Rolling Stones nenávidí".
Česky vyšla s Crumbovými kresbami kniha Davida Zanea Mairowitze nazvaná Kafka, jež byla součástí edice přibližující velké osobnosti formou komiksu. V knize z roku 1994 autor nejen přibližuje Kafkův život a dílo, ale všiml si i výrazné komercionalizace Kafkova kultu v současné Praze.
