Jak tedy vlastně vznikla myšlenka pojmout festival jako televizní vysílání na dvou programech?
Koncept vychází z toho, že návštěvník, poté co vstoupí do divadla, se octne vlastně uvnitř televizního přijímače. Monitory ho budou navigovat a vše směřuje k hlavnímu sálu, kde bude probíhat vlastní promítání soutěžních snímků. Samotné projekční plátno pak bude symbolizovat předěl mezi světem uvnitř přijímače a tím, co je venku. Prostě nás bavilo hrát si s prostorem. Také jsem natočil úvodní znělku a napadlo mě doplnit jí celkovou a jednotnou atmosférou festivalu. Mimo jiné ještě s Vojtou Maškem fungujeme ve skupině Realizační družstvo Úžas, což je uskupení, které již dělalo pár multimediálních představení.
Takže divadlo a film má podle vás k sobě blízko.
Rozhodně. Mohou se vzájemně dobře doplnit.
A proč jste zvolili zrovna podobu televizního přijímače a slogan Přímý přínos. Myslíte si, že také televize a práce studentů FAMU spolu tak úzce souvisejí?
My jsme tím naopak chtěli dát najevo, že nás trochu štve, když student na FAMU několik let studuje a pak vlastně nemá možnost realizovat se nikde jinde než v televizi. Prostě tady chybí nezávislí producenti, kteří by dobré studentské projekty uvedli třeba do kin.Tím nechci nijak shazovat televizi, ale je to takový výrobní pás. My chceme nabídnout určitou alternativu a k tomu, doufám, přispěje i tento festival.
Čím se podle vás bude letošní ročník lišit od těch předešlých?
Kromě výtvarného pojetí je nejmarkantnější změnou, že jsme festival trochu odlehčili. Dříve šlo hlavně o samotnou soutěž. Já si ale myslím, že daleko důležitější na takovém festivalu je, aby se tam potkávali lidé, myslím tím filmaře a studenty. Aby si vyměňovali názory a zkušenosti. Chtěli jsem se zkrátka vrátit ke kořenům a smyslu celého projektu.
Proč se na realizaci letošního ročníků podílí tolik lidí, kteří nemají s FAMU co dočinění?
Na FAMU jsou lidé zhýčkaní. Nemají o festival už takový zájem, protože za něj nedostanou dobře zaplaceno. My jsme se toho chytli proto, že si chceme především hrát. Nejsme zatíženi nějakou prestiží, protože jde o studentskou akci.
Je festivalová nabídka orientovaná nějakým směrem?
Jako každý rok je složená z povinných školních cvičení a tato zadání se od sebe již nějakou dobu neliší. Jde o podobná témata. Podstatné je ale zpracování, takže na jedno téma může vzniknout řada naprosto odlišných prací.
Máte vlastního festivalového favorita?
Já jsme viděl skoro všechny soutěžní snímky. Sám mám v soutěži také jeden, a proto bych se nerad zmiňoval, který z filmů se mi jeví jako nejlepší.
