Jeho krédem je inscenovat klasiku jako současné hry a obráceně. "Mám rád coolness dramatiku. Když režíruji současnou hru, inspiruje mě k přípravě klasiky a naopak," říká Korsunovas a dodává, že inscenace klasických her mají provokovat; Oidipa umístil na dětské hřiště.
To hřiště by však nevyhovělo pravidlům EU – kdepak vlídný svět bezpečného dětství, ale socialistické, na šedivo natřené konstrukce houpaček a prolézaček, mezi nimiž se motá sbor v maskách gigantických kojenců – později je vymění za hlavu myšáka Mickeyho.
Náčelníka sboru představuje velký plyšový medvěd. "Oidipova tragédie vychází z událostí v jeho dětství. Náčelník sboru, který v textu stojí na Oidipově straně, je proto hračkou, jež bývá důvěrníkem těch nejmenších," uvedl Korsunovas.
Část kritiky však jeho koncept nepřijala a vyčetla mu zbytečné efekty, které působily samoúčelně. "Medvídek prokázal inscenaci medvědí službu," poznamenal například teatrolog Milan Lukeš, zároveň však vyzdvihl herecké výkony.
Korsunovas vzápětí obvinil kritiky z konzervativismu: "Dělám divadlo pro diváky, a ne pro pár divadelních vědců v hledišti. Když přijde na jeviště slepý věštec v hadrech a s holí, obecenstvo usíná nudou," kontroval Korsunovas.
Festivalové publikum čeká ještě několik razantních výkladů klasiky: například Macbeth britského souboru Out of Joint hraný herci tmavé pleti a odehrávající se v africkém státě, rozervaném občanskou válkou.
