Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Federico Díaz vystavuje manuál pro život po apokalypse

  16:16aktualizováno  16:16
V pražské Galerii Zdeněk Sklenář včera otevřel Federico Díaz výstavu Adheze. Její druhá originální série se příští týden představí v prestižní newyorské Frederieke Taylor Gallery.

Z výstavy Adheze | foto: Repro: Kniha resonance

Nejprve citát: "Ležel a poslouchal, jak v lese kape voda. Byli na samém dně. Zima a Ticho. Popílek ze zaniklého světa hnaný v prázdné krajině nevraživými poryvy větru sem a tam. Popílek hnaný dopředu, pak rozptýlený a zase větrem posbíraný. Všechno se vymklo z kloubů. Ve vzduchu plném popílku chybí sebemenší opora. Naživu je drželo každé nadechnutí, chvějivé a kratičké. Kdybychom aspoň měli srdce z kamene," píše McCarthy v knize Cesta, v příběhu umístěném kdesi po apokalypse, v němž otec a syn po konci všeho hledají nový začátek.

Z výstavy Adheze

Apokalypsa má v sobě naději, dostaneme díky ní šanci zjistit, co je přirozené, co je podstatou a prazákladem všeho. Federico Díaz, jeden z nejslavnějších současných českých umělců, považuje za základ chvění. A na něm vystavěl svůj nový projekt nazvaný Adheze – Manuál pro přežití. Je uměleckým návodem pro to, co dělat, když selže městská infrastruktura – tedy když se McCartyho vize naplní.

Město přežije tři dny

Díaz nechce učit lidi rozdělávat oheň nebo hledat vodu. Chce poskytnout manuál pro hledání základu života, který se podle něj projevuje především ve chvění a rezonanci. "Ptal jsem se přátel, co by dělali, kdyby selhala celá infrastruktura. Je to extrémní situace, která vybudí člověka a jeho svět k aktivitě, která o člověku, o skupině nebo třeba o rodině prozradí, co je její podstatou, jak myslí," říká Díaz a popisuje, co by nastalo: "Přestane fungovat elektřina, doprava, nebude jídlo, lékařská péče. Lidé budou rabovat. Město přestane fungovat, naopak začnou fungovat nové systémy mimo ně. Město je zásobované na tři dny. Supermarkety by za tři dny rozprodaly všechno, i kdyby nikdo nic neukradl – město tedy nepřežije déle než tři dny."

Apokalypsa v Díazově pojetí však postrádá fantastický rozměr známý ze sci-fi filmů. Je spíš seriózní úvahou na hranici kritiky civilizace. Bez hysterie tak člověk může uvažovat, co potřebuje k přežití, co jsou vlastně lidské základní potřeby. Nutnost uspokojit hlad a žízeň? Federico Díaz jde ještě dál: "Vzpomeňte si na McCarthyho Cestu. Nic nezbude. Jak přežijeme? Nejde jen o jídlo a pití, jde o to, být spolu, s někým sdílet emoce. Jak by postapokalyptická vize, v níž jsou na cestě dva lidé, dopadla, kdyby tam byl člověk sám? Základem všeho je chvění. Nejen fyzikální, ale i emoční. V umělecké rovině jsem tedy sestavil manuál pro takovou situaci."

Z výstavy Adheze

Součástí vystaveného manuálu jsou termocitlivé obrazy, které zachytí i velmi pomalý pohyb. Ten se díky změně teploty znázorňuje pomocí barvy reagující na teplo – připomíná linie města při pohledu z letadla či žilnatinu stromů a listů, kterou proudí míza, ale i jemné pohyby trávy. Jsou pro lidi, kteří si tyto obrazy prohlédnou třeba za pět set let, až zapomenou, jak se chvěly listy stromů.

Díaz (jeho otec byl Argentinec, který v 60. letech přijel studovat na FAMU dokument) už dřív dělal podobné projekty – většina z nich by se dala shrnout pod označení laboratoř pro stimulaci smyslů. Na pomezí digitálních technologií, fyziky, muzikologie, architektury, psychologie vytvořil projekt virtuální univerzity E-area (navržen byl v roce 1998 na Letné a podobnosti s Kaplického Chobotnicí si všiml i Kaplický). E v názvu může symbolizovat emoce, ekologii, elektroniku i Zemi (earth). Na jaře "postaví" před massachusettským muzeem Mass Moca instalaci zamrzlé vlny tsunami.

Silnější než politika

Střetávání města a přírody, přirozeného a umělého, živého a izolovaného – to jsou témata, která Díaze fascinují. Umělec se však necítí beze zbytku kritikem civilizace – takové úvahy ho zajímají, ale najít uspokojivou odpověď ohledně vlivu člověka na okolní prostředí je podle něj nemožné. Město má nicméně rád, i ono má totiž chvění. Ke své práci navíc používá nové technologie, které mají s filozofií "zpátky na stromy" jen pramálo společného.

Z výstavy Adheze

"Na tři roky jsem přestal dělat umění a společně s Václavem Havlem a mnoha dalšími jsme vytvořili E-Forum, tedy paralelu k Fóru 2000. Byl to vlastně výzkum, diskuse, mnoho otázek a mnoho odpovědí. Co s tím však dál? Jak to aplikovat? Zjistil jsem, že dát sociologickým otázkám po individualismu, ekologii, globalizaci či kyberprostoru uměleckou podobu je pro mě jediný možný výstup. Umění a jeho jazyk má mnohem větší sílu a energii potřebnou k boji proti průměru než politika," uzavírá Díaz.

Pro současnou informační smršť má navíc ještě jedno vysvětlení: podstatou přenosu informací je podle něj strach ze smrti. "To, že neustále šíříme nové a nové informace, o nás vypovídá jediné – jsem tady, jsem živý. Potvrzujeme tím svou přítomnost, protože budoucnost vytváří minulost."





Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.