Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Febiofest už nemůže hrát vabank

  9:48aktualizováno  9:48
Stal se z toho folklor. Každý rok Fero Fenič tvrdí, že s Febiofestem končí, protože už nemá sílu. A přece s novým rokem přijde i nový ročník putovní přehlídky, kterou pro její žánrové i divácké rozpětí pamětníci srovnávají s někdejším Filmovým festivalem pracujících. Ale letos, při sobotním závěru pražské části devátého ročníku, zněla Feničova skepse opravdově. "Nelze donekonečna improvizovat, nelze stále hrát vabank. Jestli vůbec bude Febiofest 2003, musel by nastat finanční zázrak. A i kdyby příští ročník byl, pak bez putování regiony," prohlásil.

Co se stalo? Nic, čím by neprošly i jiné festivaly. Na jedné straně Febiofest narostl, letos jen pražská návštěvnost činila přes osmdesát tisíc diváků, z toho padesát tisíc si jich připsal multiplex Slovanský dům. Až marnotratně nabobtnal program - tím spíše by však už potřeboval celoroční přípravu stálého týmu. A kruh se uzavírá: má-li se festival budovat plně profesionálně, musí znát předem, co si může dovolit - ale Febiofest se o spásné čtyřmilionové dotaci ze státního rozpočtu dověděl oficiálně až z dopisu, který přišel v poslední den pražské přehlídky (a neoficiálně těsně před jejím zahájením). Nelze se divit, že unavení pořadatelé už nechtějí pokračovat "naslepo".

Ptejme se však věcně. Kdo Febiofest potřebuje? Praha určitě: nemá totiž, kromě Dnů evropského filmu a nově chystané přehlídky "adrenalinových" snímků, velkou filmovou akci, přestože právě hlavní město vykazuje logicky největší divácký potenciál. A také pestrý vkus; opět sice nejvíc táhly nové světové hity, nicméně gayské filmy na druhém a Schlöndorffova retrospektiva na třetím místě naznačují hlad po "jiných" filmech. Navíc se proměňuje složení publika: už nejde jen o pražské studenty, přibývají cizinci i starší ročníky. Čili - Pražané o Febiofest rozhodně stojí. Důsledek? Ať ho tedy platí hlavně město Praha.

Podobně, ukáže-li se, že po Febiofestu dychtí Brňané, kde v noci na včerejšek vypukl, ať na jeho tamní část přispěje město Brno. Že budou ošizeny regiony? Nemusí. Až dosud se pouť Febiofestu po krajích platila a organizovala z pražské centrály. Chce-li mít svůj Febiofest třeba Lhota, ať jej místní kino připraví a místní radnice zaplatí. Slovensko, přesněji tamní filmové kluby, si takhle "svépomocí" Febiofest dělají a chtějí udržet i nadále.

Nejde jen o Febiofest, do financování tuzemských přehlídek je nutno vnést jasný řád. Stát podporuje mezinárodní karlovarský festival kategorie A, to je v jeho nesporném zájmu; podobně lze obhájit zlínský dětský festival. Ale ke státu se utíkají i malé místní přehlídky, navyklé chodívat přímo ke kováři, nikoli ke kováříčkům. Dostanou vesměs potřebnou záplatu - v rozdílné výši, což mezi nimi navzájem budí zlou krev - a přitom uniká podstata. Proč se volalo po vícezdrojovém financování? Proč vznikly vyšší územně správní celky? Přece i proto, aby si své akce pěstovaly a platily kraje, města, regiony, instituce, fondy.

Navíc, jsme-li u fondů, mělo by se konečně utřídit, kde o co žádat. Občas festivaly pláčou u komise, která má podporovat nové filmy, nikoli přehlídky, a naopak - filmaři se domáhají peněz na tvorbu tam, kde se má přispívat na filmové akce. Co se stane, když jedna či druhá komise udrolí těm nepravým? Zase propukne svár a zlá krev.

Má-li tedyPraha mít Febiofest, musí pořadatelé říci včas, kolik potřebují; letos se rozpočet vešel do třinácti milionů. Magistrát hlavního města či radnice Prahy 1, v níž přehlídka běží především, ať také včas sdělí, zda má zájem, a když ano, tak kolika korunami přispěje. Pak se dají včas najít i sponzoři. A ještě jeden partner by u jednacího stolu v Praze neměl chy bět: zástupce multikina. Neboť Slovanský dům a Febiofest si pomáhají navzájem. Čistě teoreticky, kdyby ve všech sálech multiplexu hráli místo festivalových snímků Pána prstenů, možná by vydělali víc. Jenže z běžného vstupného si kino nechává polovic, levnější vstupné na Febiofest mu zůstává celé. A pak - kolikrát se urodí Pán prstenů? Kdežto Febiofest do multiplexu přivede i diváky, kteří by sem jinak ani nezašli, ale po téhle zkušenosti se začnou vracet. "To je soužití, které se oběma stranám dlouhodobě vyplatí," soudí distributor Aleš Danielis.

Fero Fenič osobně vítá hosty Febiofestu 2001, kteří přišli na premiéru filmu Otesánek.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Z dokumentu Světský
Přežili jsme Hitlera a komunisty, přežijeme i Babiše, věří Světský

Trvalo několik let, než si získali jejich důvěru. Pak s nimi rok natáčeli: na poutích, v maringotkách, manéžích, ale taky na operačním sále. Šestidílný...  celý článek

Šatník z hudební romance Hříšný tanec (1987) je vlastně docela jednoduchý: bílé...
Baby nebude sedět v koutě. Před třiceti lety vyhrál Hříšný tanec

Nikdo do něj nevkládal velké naděje ani peníze. Jenže Hříšný tanec, natočený za pouhých šest milionů dolarů, se 21. srpna 1987 stal jedním z největších letních...  celý článek

Tom Cruise v hlavní roli filmu Barry Seal: Nebeský gauner
Nebeský gauner. Tom Cruise bude pilot, jenž pracoval pro Escobara i CIA

Měl pět dětí, skvěle placenou práci pilota ve službách kolumbijské drogové mafie i amerických bezpečnostních složek a klamnou víru, že ze všeho vybruslí. Kdo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.