"V posledních měsících jsem kupodivu dostal množství nabídek na hraní ve filmech. Některé jsem odmítl, další ještě zvažuji. Dostat nabídku na hereckou roli je výhodnější než současně hrát a režírovat," svěřil se Moretti, jehož účast na letošním Febiofestu domlouvali italští diplomaté. Vedle herectví a režie je i významným producentem a distributorem, který před dvaceti lety otevřel vlastní kino. Rád si prý ze sebe dělá legraci a je k sobě dokonce i rád krutý. "A to nejenom ve filmech, ale i v životě," uvedl.
Ve svých filmech sarkasticky kritizuje vrcholnou politiku. Jedním ze zahajovacích snímků Febiofestu byla jeho komedie Máme papeže!, v níž "polidštil" představitele Vatikánu. Film o volbě papeže, který se psychicky zhroutil, polemizuje s autoritou církevních institucí, když ukazuje, že i papež může být jen člověk.
Nanni Moretti při natáčení svého filmu Máme papeže!
"Publikum je většinou rozděleno na ty, kterým se líbí, a ty, jimž se nelíbí. Ani v tomto případě však nelze říci, že by se třeba katolíkům nelíbil. Ani Vatikán není monolit. Žádné zvláštní reakce, například katolického tisku, jsem nezaznamenal," řekl Moretti o snímku, kteří čeští diváci uvidí v dubnu. Film ale nenatáčel ve Vatikánu, protože tam filmaře nepouštějí. Některé záběry vznikly v reálech, ale například Sixtinskou kapli si prý postavili v ateliérech v Římě.
"Vymyslel jsem si svůj vlastní Vatikán a vlastní kardinály, chtěl jsem překvapit diváky," uvedl filmař, který letos bude předsedou poroty festivalu v Cannes. "Jezdím tam často, protože tam zvou mě i moje filmy. Je to země, pro kterou je kinematografie důležitá jako průmysl i umění. Ceny této přehlídky jsou uznávané na celém světě," uvedl Moretti. Před 15 lety byl členem poroty v Cannes a svou zkušenost označil za zajímavou. Doufá, že se tam i letos setká s těmi, kteří mají rádi film.
Herečka Sandrine Bonnairová
Moretti v Praze obdržel cenu Kristián za přínos světové kinematografii. Spolu s ním ocenění převzala také francouzská herečka Sandrine Bonnairová. Mezi šesti tituly uváděné v "kině osobností" je i dokument Jmenuje se Sabine, který natočila jako portrét své autismem postižené sestry.
"Natočila jsem ho především z politických důvodů, abych pohnula lidmi, kteří se na oficiální úrovni zabývají tímto problémem. A abych ovlivnila ty, kteří při podobných příležitostech odvracejí pohled," řekla Bonnairová na pátečním setkání s novináři. O své sestře se rozhodla točit v době, kdy byla hospitalizována. "Ale k realizaci došlo až o několik let později, protože jsem měla vztek, a to by asi nebyl dobrý postoj," dodala. Nechtěla prý uvěřit tomu, že ve Francii mají postižení lidé nevhodné podmínky.
Nanni Moretti a Sandrine Bonnairová |
Sympatická herečka má na svém kontě na pět desítek filmových rolí. První ztvárnila už v roce 1983, když ji jako šestnáctiletou na konkurzu objevil režisér Maurice Pialat a obsadil do snímku Našim láskám. Za roli dívky potýkající se s rodinou i vlastní sexualitou získala Césara. Dalšího dostala o tři roky později za výkon ve filmu Bez střechy a bez zákona.
Letos ji bude pětačtyřicet a objevila se i ve snímcích Clauda Chabrola, Agnes Vardové, Philippa Lioreta a dalších předních režisérů.
