Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Pravdivý obraz doby, kdy na Sarajevo padaly tisíce granátů denně

  17:58aktualizováno  17:58
Kategorie „survival“ je dobře známá filmovým divákům. Naposledy ji vrchovatě naplnil oscarový Revenant Zmrtvýchvstání s Leonardem DiCapriem. Funguje ale dobře i v literatuře.

Z komiksu Fax ze Sarajeva | foto: Crew

Potvrzuje to právě vydaný komiks zkušeného a oceňovaného Joea Kuberta Fax ze Sarajeva. Jeho podtitul zní jasně: „Příběh o přežití.“ V americkém originálu vyšla kniha prvně před dvaceti lety.

Joe Kubert v dvousetstránkovém komiksu zpracoval skutečné faxy, které mu posílal v letech 1992 a 1993 ze Sarajeva Ervin Rustemagić, kolega v komiksové zbrani. V bývalé Jugoslávii ale tehdy řinčely zbraně skutečné. Z nacionalistických a náboženských svárů vyrostl monstrózní konflikt, jehož symbolem se stalo obléhání Sarajeva. Trvalo skoro čtyři roky. Vyžádalo si víc než deset tisíc mrtvých. Během nejtěžších bojů dopadaly na město tisíce granátů denně.

Srbové si v ničení bosenskohercegovské metropole vyloženě libovali. Rovnali se zemí dům po domu, celé ulice, čtvrti. Ostřelovači lovili především děti. Proč? „To-to nebylo osobní,“ koktá na kameru jeden ze zajatých vrahů.

„Dostali jsme prémii – tři sta dolarů... za každý zásah.“ Zabijete dítě, přiběhnou rodiče a máte devět set dolarů v kapse. „Je to hodně peněz,“ potvrzuje druhý. Ervinovi, jeho ženě a dvěma dětem nešlo o nic jiného než z obléhané metropole uniknout. Pokud možno všichni, pokud možno živí.

Kubert vsadil na Ervinův příběh všechno. Podřídil mu kolorovanou kresbu, která je vyloženě realistická a občas připomene poetiku komiksů z legendárního Ábíčka sedmdesátých a osmdesátých let. Podřídil mu umírněný popis a dynamické, živé dialogy. Muže se ženou, otce s dětmi, dětí s prarodiči, přítele s přítelem. Těch příběhů se rozbíhá z průvodní linky daleko víc. První vypráví o zrůdné podstatě války, motivované okamžitým finančním ziskem, náboženskou nebo nacionalistickou hysterií. Ten druhý líčí alibismus a laxnost zbytku světa. Jak mohlo obléhání trvat 1 429 dní? Prostě trvalo, netýkalo se nás to, bylo to daleko.

Fax ze Sarajeva

autor:

nakladatel: Crew

překlad: Pavla Horáková

208 stran, 499 Kč

Hodnocení: 90 %

Třetí příběhová rovina je pak intimní, vnitrorodinná – a nejsilnější. Kubert vykresluje Ervina jako aktivního, akčního muže, který ví, že všechno závisí na něm. Pokud selže, rodina zemře. Přes nesmírný psychický tlak, který musel Ervin vydržet, neztratil hrdost: pomáhal druhým v lokální nemocnici, apeloval na své kolegy-komiksáře po světě, aby zprávy o situaci v Sarajevu medializovali, politizovali, aby se už konečně něco stalo.

Sarajevu se věnoval ve svém komiksu Šíbr (česky 2009) i Joe Sacco. Jeho hrdina byl ale spíš mystifikátor, hráč, rád si vymýšlel, tahal naivního amerického reportéra za nos. Kubert měl všechno z první ruky. Jeho obraz je pravdivý. Dokumentární rozměr jeho práce je daleko cennější než všechny komiksové kvality dohromady. Může užitečně připomínat, že život v bezpečí a na svobodě není v dnešním světě samozřejmost.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.