Podle britských sázkových kanceláří jsou jejich kurzy 4:1 a 5:1. Vychází to i z určitých zákonitostí, kterými se příslušný výbor Švédské akademie věd řídí, konstatuje APA.
Za posledních deset let byli oceněni jen tři mimoevropští literáti, což výrazně zvyšuje pravděpodobnost, že se ve čtvrtek při slavnostním ceremoniálu nebude radovat Evropan.
Kromě toho v posledních pěti letech dostali cenu tři anglicky píšící autoři, což zase znamená, že letos asi nebude oceněn nikdo z amerických favoritů. Navíc mají rozhodnutí švédské akademie často určitý politický motiv.
Vzhledem k výše uvedeným kritériím je nejžhavějším kandidátem právě 54letý Pamuk, který dostal loni mírovou cenu německých vydavatelů a byl považován za favorita už před rokem. Ve svých knihách se zabývá především vztahy a rozpory mezi evropským a osmanským světem, což je v současnosti jedno z nejaktuálnějších a zároveň politicky nejvýbušnějších témat.
Jména uvažovaných kandidátů se v posledních letech stále opakují. Také Adonis už byl v minulosti zmiňován jako vážný uchazeč o ocenění, stejně jako Polák Ryszard Kapusciäski nebo Američané Philip Roth či Joyce Carol Oatesová.
Často jsou ale uváděna i jména dalších amerických spisovatelů, například Thomas Pynchon, Don DeLillo nebo John Updike. Kdyby cenu dostal někdo z nich, byla by letošní dominance Spojených států dokonalá, protože zatím všechny Nobelovy ceny tohoto roku získali Američané.
Ale všechno může být i jinak, podobně jako v posledních dvou letech. Ani britského dramatika Harolda Pintera, ani rakouskou spisovatelku Elfriede Jelinekovou na laureáty prakticky nikdo netipoval.
A tak nelze vyloučit, že i letos dojde na nějakého "outsidera", mezi nimiž APA jmenuje i Čecha Milana Kunderu a k nimž řadí dále například Peruánce Maria Vargase Llosu, Francouze J.-M. G. Le Clezia, Alžířanku Assiu Džibarovou nebo Britku Doris Lessingovou.
