Jak Alfonso Cuarón natočil Potomky lidí a Alejandro González Iňárritu Babel, už Česko vidělo; teď přichází Guillermo del Toro s třetím dokladem mexického filmového zázraku: s Faunovým labyrintem.
Režisér, jenž v Česku točil komiksové historky Hellboy a Blade II, jako by se na nich jen rozcvičoval; nyní to zkusil naostro. Svůj dar výtvarného vidění a magické stylizace dal tentokrát do služeb látce, která za to opravdu stojí.
Prvky žánru fantasy už nemají jen nezávazně zábavnou roli, nýbrž tvoří zrcadlově přesný a logický odraz kruté skutečnosti, jak ji vnímá dítě. Konkrétně dívka následující svou těhotnou matku za nenáviděným otčímem - kapitánem frankistické armády, jenž v lesích pronásleduje zbylé skupiny partyzánů.
Ve Španělsku se píše rok 1944, půda dospělých je rozvrácena a osamělá malá čtenářka hledající únik v pohádkách promítne svou zjitřenou fantazii do báje o podzemní princezně. Ale co se zdá být hra, v níž se vážka umí měnit ve vílu a stará brána vede ke skřítkům, najde osudovou spojitost s realitou.
Vojenské ležení v zapadlém mlýně staví na modelu "pod svícnem je tma" - skrývá nitky odboje. Všední úkony života v provizoriu, kde hrdinka v soucitných očích místních má statut princezničky, střídají okamžiky, v nichž harmonii pohádkového lesa rozbíjejí výstřely.
Úhlavní soupeři jsou jasní od prvního setkání: teprve dvanáctiletá Ivana Baquero představuje rovnocennou partnerku pro kapitána alias Sergiho Lópeze, známého z děl Pornografický vztah a Harry to s vámi myslí dobře, jehož postavě až zvráceně věcná surovost nijak neubírá na osobní přitažlivosti.
Faunův labyrint získal Oscary za výpravu, kameru a masky, avšak více než obrazové jednotlivosti okouzluje způsob jejich souhry. Oba světy se prostupují zcela samozřejmě: labyrint je říše divů, ale také úkryt raněných; dívka plnící úkoly, aby pomohla nemocné matce, i partyzánský útok se upínají k úplňku; ropucha sídlící v bahnitých útrobách stromu není o nic neskutečnější než odkazy na zvěrstva lágrů.
V obou rovinách se opakují motivy hodin či dveří v podlaze, jimiž dívka prochází jako Alenka v říši barev - ovšem barev hodně krvavých.
Napětí ani na vteřinu nepoleví, neboť nejen o děvčátko se člověk strachuje; smyčka se postupně stahuje na obou frontách, skutečné i snové, které se ve finále při dívčině životní zkoušce protnou. Na takový závěr najde málokterý film odvahu - a přece je vlastně jediný možný a svým myticky očistným způsobem úchvatný.
Snad jen černobílé vedlejší postavy odbojářů ubírají Faunovu labyrintu pár bodů, nicméně pořád je to film z nezapomenutelných - a vzácná fantasy, jež se neuzavřela jen do efektů a bojůvek.
Faunův labyrint
Mexiko-Španělsko-USA, scénář a režie Guillermo del Toro, hrají Ivana Baquero, Sergi López, Doug Jones, titulky, 112 minut
Hodnocení MF DNES: 80%
