Nejrozsáhlejší český fantasy román Valhala vydává nakladatelství Argo souborně v jediném svazku, přestože obsahuje vlastně šest už dřív vydaných knižních dílů.
Novotný debutoval před třiceti lety, zaujal už v roce 1983 porotu Ceny Karla Čapka povídkou, v níž rozmlouvali tři bradatí, evidentně Marx, Engels a Lenin. Vyhrát nemohl, na cenu by to mohlo vrhnout špatné světlo, ale čestné uznání tehdy muž, kterého kvůli jeho postoji k bratrské invazi vyhodili z práce, dostal.
Valhalu začal psát na začátku devadesátých let a už od počátku se v ní střetávaly nadpřirozené mytické postavy se skutečnou historií - kdo zvítězí v souboji draka s dvouplošníkem? První díl ságy Dlouhý den Valhaly vyšel v roce 1994 pod pseudonymem, své pravé jméno uvedl Novotný jako jméno překladatele.
"Napsat příběh z alternativních dějin, kde nacisté vyhráli druhou světovou válku, znamenalo přesunout děj do nordického podsvětí a pojmout nacisty jako nekromanty, kteří dobudou svět pomocí černé magie," vysvětluje dnes. Při psaní dalších dílů vycházel z vlastních životopisných údajů, vytvářel příběh chlapce, který se narodil v Brně v roce 1944 v oněch pozměněných dějinách. "Prakticky od začátku jsem měl napsaný poslední odstavec a celé ty roky jsem se k němu prokousával," směje se. Poslední část vyšla před sedmi lety.
Paralelní světy
Kritických momentů v psaní nastalo několik, ten nejdramatičtější přišel ve třetím díle, kdy chtěl autor své dva hrdiny poslat do paralelního světa. A musel ho vytvořit. "Trvalo snad několik měsíců, než mě napadlo ustavit současné české království, jemuž vládne Karel Schwarzenberg," popisuje autor.
Nejtěžší je prý u tak rozsáhlé ságy "napasovat" činy hrdinů do dějových skulin, které ještě nejsou zaplněné, příběhy, charaktery i zápletky se nesmí křížit, jen spolu souznít. "V mém případě to ještě komplikovala magie, velké kouzlo, které otevře nacistickým nekromantům cestu z podsvětí. Je postaveno na Heisenbergově principu neurčitosti, jednom ze základních postulátů kvantové fyziky," dodává autor.
Aby principy svého světa dodržel, musel si kreslit složité grafy, z nichž některé měly i víc než metr na délku. V ději se kromě Schwarzenberga objevil i Antonín Baťa, Václav Havel či Marilyn Monroe. Přestože se to tak může zdát, Valhala není čistokrevná fantasy. "Vznikla jako svého druhu parodie, pokládám ji spíše za román z alternativního světa," uzavírá Novotný.
