Fahrenheit 9/11 ovládne česká kina

  • 48
Padesát tisíc. Tolik diváků očekává distributor od novinky Fahrenheit 9/11, která vstoupí do kin symbolicky v den výročí, na nějž v názvu odkazuje – 11. září. Na co se mohou čeští diváci těšit?

Kvůli padesáti tisícům lidí by se jindy nekonala ani slavnostní premiéra v pražském Světozoru, natož provázená besedou o "nás všech hloupých bílých mužích", jež připomene název knihy od téhož tvůrce.

Jenže ostře sledovaný protibushovský dokument Michaela Moora může překvapit.

Kontroverzní držitel Oscara za Bowling For Columbine, snímku o kultu střelných zbraní v americké společnosti, totiž ještě přitvrdil.

Ve Fahrenheitovi 9/11 se "pokouší zobrazit nálady mezi obyvateli po útocích z 11. září 2001 a zároveň změnu v politickoekonomickém rozložení sil ve Spojených státech".

Tak zní oficiální charakteristika filmu, sám Moore se však netají tím, že mu šlo o přímý útok na prezidenta George Bushe a o zvláštní způsob předvolebního boje.

Sleduje jediný cíl: přesvědčit Ameriku, aby Bushe znovu nevolila. "Fahrenheit je podobný komentáři v novinách," přiznává filmař. "Je to můj osobní názor na Bushovu administrativu, nikoli snaha o férovou, vyváženou novinařinu," dodává.

Přestože sám Moore svůj dokument nepovažuje za klasický film, a ačkoliv se nechal slyšet, že Bushe zlehčuje proto, aby pomocí humoru přilákal do kin "popcornové publikum", kterému je zábava bližší než politika, jiní prohlašují Fahrenheita za vrchol filmového umění.

Na letošním festivalu v Cannes získal kromě ceny mezinárodní kritiky i nejvyšší poctu – Zlatou palmu. A předseda poroty Quentin Tarantino se dušoval, že o tom nerozhodly politické postoje, nýbrž výhradně umělecké kvality díla.

Podobně se vyslovovali i někteří recenzenti, třeba v listu New York Times stálo: "Úžasné! Zatím nejlepší film Michaela Moora, silná a vášnivá prezentace vyhraněného patriotismu."

Lidé s opačnými politickými postoji však dávají opačná znamínka i filmu – podle nich jde o propagandu, jež účelově spojuje fakta s emocemi. A na předpremiéře snímku v rámci letošního karlovarského festivalu převládala v hodnocení zdrženlivost.

"Češi jsou kvůli minulosti na propagandu citliví, proto bude zajímavé sledovat, jak Fahrenheita přijmou – a zejména jestli mladší ročníky už tuhle bariéru překonaly," uvažuje distributor Marek Jeníček.

Oč vlastně v dokumentu jde? Moore tu klade otázky, proč došlo k útokům z 11. září a proč Spojené státy bojují v Iráku, a nabízí na ně vlastní odpovědi. "Skutečnosti vesměs už známé srovná vedle sebe do nových překvapivých souvislostí," popsal Moorovu metodu filmový publicista Štefan Uhrík.

Dokumentarista Fero Fenič dal zase najevo profesionální nechuť vůči některým Moorovým postupům, hraničícím s manipulací a citovým vydíráním. Dvě věci mu však nikdo neupře: smysl pro humor a smysl pro obchod.

První schopnost dokazuje sestřihem zábavných situací. Třeba při prvém setkání s Bushem mu dal prezident "dobrou radu" - ať si filmař jde najít opravdovou práci. V jiné scéně popová hvězda Britney Spearsová zapáleně Bushe obhajuje: "Myslím, že bychom měli prezidentovi důvěřovat v každém rozhodnutí, které udělá, a vždy ho podporovat."

Proslavil se také okamžik, kdy Bush 11. září ve chvíli teroristických útoků rozmlouval s žáky základní školy na Floridě, takže "prvních sedm minut nikdo nic nedělal", nebo skutečnost, že ještě po 13. září odletělo ze Států 142 Saúdských Arabů včetně 24 členů rodiny Usámy bin Ladina...

A obchodní cit karatele amerických mravů, který rád opakuje, že otvírá oči chudým, nevzdělaným lidem z okraje společnosti, umírajícím za bohaté a vlivné? Výroba Fahrenheita stála šest milionů dolarů, díky tahanicím o to, zda se vůbec dostane do zámořských kin, si získal obrovskou reklamu a jen v Americe už od premiéry koncem června vydělal téměř 120 milionů dolarů.

Ve Státech už má film i knižní podobu, nyní vyšel na videokazetách a na DVD, od července se promítá ve Francii, Velké Británii, v Jižní Americe či Austrálii a postupně obsazuje další trhy.

Moore sice opakuje, že mu jde hlavně o porážku Bushe v podzimních prezidentských volbách, ale současně je vystaven ironickým poznámkám ve stylu "právě tenhle blahobytný, dobře živený pán s tlustým doutníkem nám má nejméně co kázat".

,