Objekt z mnoha tun písku bude dokončen v úterý v 18 hodin a socha bude poté podle pořadatelů rozmetána jiným druhem umění - tancem skupiny DUWA, k němuž Franz složil hudbu.
Podle Franze vznikne na náměstí jakási říše z písku, "krajina snění, jako si Tolkien vymyslel ve Středozemi". Centrem bude věž, která má být něčím mezi dortem a Babylonskou věží symbolizující prvek oslavy, ale také zmatení názorů. Okolo centrálního objektu vznikne několik hradů.
"Jde o vztah země, krajiny, historie, ale i návrat do dětství, kdy si člověk vymýšlí různé fantastické světy," uvedl autor.
Prvek hravosti bude zdůrazněn přidanými předměty, květinami, hračkami. Franz tak chce připomenout, že by z oblasti umění neměla vymizet hravost. Písek symbolizuje pomíjivost, dočasnost lidského konání, ale zároveň jde při tvorbě o kontakt člověka a země. Při tvorbě mu pomohou studenti scénografie brněnských vysokých škol.
Vladimír Franz již během svých studií na Právnické fakultě Univerzity Karlovy (1978 až 1982) studoval soukromě malbu, skladbu, dějiny umění a dějiny hudby u Jaromíra Kincla.
Jeho umělecké aktivity jsou velmi široké. Svými scénickými kompozicemi ovlivnil tvorbu nejvýznamnějších představitelů nastupující generace české divadelní režie, Jana Antonína Pitínského, Vladimíra Morávka, Jiřího Pokorného či Sergeje Fedotova.
Ve svých scénických skladbách uplatňuje principy vlastní teoretické koncepce autonomní role hudby jakožto jedné z určujících složek dramatu.
Vedle tvorby scénické a filmové hudby se věnuje intenzivně také volné tvorbě. Je autorem monumentálních i komorních hudebních děl, jež zahrnují několik scénických oratorií, zpěvohru, kantáty, písně či madrigaly.
Malířské dílo Vladimíra Franze se klene od symbolisticky zpracovaných elementárních přírodních motivů a akvarelových impresí až po velkoformátové expresivní variace na hudební téma a velké obrazy.
Své obrazy představil na skoro padesáti samostatných výstavách doma i v zahraničí. Svými díly je zastoupen v galeriích a soukromých sbírkách na třech kontinentech.
V současné době působí jako pedagog Divadelní fakulty AMU, kde již mnoho let vede Kabinet scénické hudby. V letech 1996 až 2000 stál v čele Akademického senátu AMU. Je čtyřnásobným držitelem ceny Alfreda Radoka a Ceny Divadelních novin.
