Někdejší žák Joea Satrianiho se poprvé výrazněji zapsal do povědomí na začátku 80. let coby hráč ve skupině Franka Zappy.
Po spolupráci s kapelou Alcatrazz, Davidem Lee Rothem či Whitesnake a relativním neúspěchu tělesa Vai, původně zamýšleného jako stabilní kapela (zde se poprvé představila dnešní kultovní ikona rockového undergroundu Devin Townsend) se od poloviny 90. let na sólové dráze věnuje převážně instrumentální hudbě. V posledních letech je pravidelným účastníkem projektu G3.
Real Illusions: Reflections zajisté není snadno konzumovatelným spotřebním produktem pro masy. Na druhé straně však - podobně jako ostatní Vaiova díla - v žádném případě netrpí neduhy přechytralých alb technických sólových kytaristů, kteří nade vše staví formálně okázalou akademickou hráčskou brilanci.
Skoro hodinová jedenáctiskladbová kolekce je pestrou skládankou citlivě promíchaných nálad a nápadů. Album svěže a dynamicky odsýpá, plnokrevnou Vaiovu kytarovou hru (ve čtyřech skladbách i zpěv) zpestřují - či spíše prokysličují - rozličné zvukové legrácky.
Například svérázně "funkující" zemitá hitovka Firewall překvapí výraznou úlohou dechové sekce, jindy přicházejí na řadu hrátky se syntetickými zvuky, celistvost alba nenarušuje ani zařazení koncertního záznamu skladby Lotus Feet.
V tradičně silném světle se Steve Vai ukazuje coby skladatel - melodik. Někdy si pohrává s téměř banálními tématy na hraně mezi minimalismem a duševní prostotou. Vždy se však ukáže, že jde o rafinovanou, inteligentní a osvěžující hru s posluchačem, podporující jeho fantazii.
P.S. Pokud chcete porovnat své pocity s poznámkami autora k jednotlivých skladbám, navštivte jeho webové stránky www.vai.com.
STEVE VAI - Real Illusions: Reflections
Vydala firma Sony BMG, délka CD 55:17
