Idol českých teenagerů zůstal většinou u převzatých, jednoduchých a nikterak originálních poprockových skladeb, ale její hlasový projev je oproti komerčně úspěšnému debutu Měls mě vůbec rád o poznání vyzrálejší a jistější.
Album Ticho je navíc o něco uvěřitelnější i v textech – jedna skladba je o ztroskotaném přátelství mezi dvěma holkami. V další se dnes už slavná zpívající školačka vyznává z toho, že nemá ráda ranní vstávání, třetí věnovala své třídě, kterou letos po dokončení základky navždy opustí.
Oproti kolovrátkové "milostné" skladbě, která uváděla její první album a na české scéně ji ve třinácti proslavila, tentokrát Ewa Farna v textech řeší většinou problémy odpovídající jejímu věku.
A desce to jedině prospívá, stejně jako větší síla, s níž se dívka opírá do svého hlasu. Verva, se kterou se mladičká rodačka z česko-polského pomezí vrhá do hudebního showbyznysu, je vlastně sympatická.
Možná i pro ni se s Farnou "ztotožňuje" i Lucie Bílá, která ji považuje za svoji nástupkyni a pozvala si ji jako hosta i na své letošní turné. Otázkou ovšem je, jestli Ewě Farné nakonec ta energická chuť do práce spíš prospěje, nebo uškodí.
Zpívat umí
Jinak se totiž na desce žádné velké překvapení nekoná. Že Ewa Farna zpívat umí a že ji to nadmíru baví, bylo jasné už před jejím vydáním – byť zkušenosti z ročního koncertování její talent znatelně znásobují. Druhé album během necelého jednoho roku navíc jako by napovídalo tomu, že tým kolem ní se snaží z její rychle nabyté popularity vyždímat maximum, dokud o ni čeští teenageři mají zájem.
O hudební stránku Ticha se už podruhé staral producent Lešek Wronka za pomoci Dana Hádla, přispěli i muzikanti z kapely, kterou lidé kolem Ewy Farné dali dohromady po natočení debutu. Dvanáct nových písní pak pochází z pera zmiňovaného Leška Wronky, Honzy Ponocného, kytaristy Marka Trana a některé také z databáze zahraničních skladatelů, kteří spolupracují s vydavatelskou firmou Ewy Farné.
Na textech kromě Petry Cvrkalové pracovali Jana Rolincová-Hádlová a Petr Šiška. Poprvé se na albu podílela autorsky i sama zpěvačka, která spolupracovala na třech textech. Víc si zatím netroufla.
Pořád popový vzorec
Pokus o rockovější a syrovější album, který Farna deklarovala, se také příliš nepovedl. Písničky mají pořád stejně jednoduchý popový vzorec, který už po chvilce posluchače spíš otravuje, než těší. To je případ pomalejší skladby Z bláta do louže nebo písničky Náhoda, která se snaží být niternou zpovědí o dalším nenaplněném vztahu podobně jako Měls mě vůbec rád.
Textem, který pojednává o jejím idolu (tím je mimochodem herec Johnny Depp) a v němž třeba tvrdí, že "její slova zůstanou nepochopená", se Farna jakoby vrací k povrchnímu debutovému albu a zůstává tak i přes odvážné vykročení trčet někde uprostřed cesty. A to je škoda. Jestli totiž svůj talent vystřílí stejně rychle jako zásobník v kulometu, nebude mít příležitost ukázat, jakou cestou by se ubírala, kdyby si ji vybírala zcela sama.
EWA FARNA - Ticho
Unuiversal Music, délka CD] 44:39 min.
Hodnocení MF DNES: 50%
