Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Evropské unii se pevné ceny knih nelíbí, u nás se o ně snažíme

aktualizováno 
Praha -
Ředitel nakladatelství Mladá fronta Vladimír Pistorius se navzdory vývoji v zemích Evropské unie stále nevzdává myšlenky na zavedení pevných cen knih - institutu, který by zajišťoval, že nakladatelé a zejména knihkupci nesmějí nově vyšlé tituly po určitou dobu zlevňovat. Úřadující předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů hodlá přitlačit na to, aby se začlenění paragrafu o pevných cen zvažovalo při novelizaci zákona o neperiodických publikacích. Také tu hodlá na toto téma uspořádat evropský seminář, na jehož organizaci mu předběžně přislíbilo příspěvek i ministerstvo kultury. Zdejší Úřad pro ochranu hospodářské soutěže úvahy o pevných cenách knih už jednou zamítl, rovněž orgány Evropské unie - kam hodláme vstoupit a s níž musíme mít sladěné zákonodárství proti obdobným obchodním ustanovením tvrdě vystupují. Pistoriovi to nevadí a neleká se ani faktu, že zavedení pevných cen míří - alespoň na první pohled - i proti samému zákazníkovi. Vždyť kdo si občas chvíli nepočká a neobstará nějaký titul s určitým časovým odstupem levněji? Pistorius - který není se svým názorem v nakladatelské obci zdaleka osamocen - však míní, že věc se má přesně naopak. "Z dlouhodobějšího hlediska jsou to právě pevné ceny, jež mohou zákazníka uchránit před diktátem velkých firem, který by s sebou v konečném výsledku nesl chudší knižní nabídku a monopolní cenovou politiku," tvrdí. Bez pevných cen lze podle Pistoria očekávat následující scénář: je prý jen otázkou času, kdy zde vzniknou velké knihkupecké firmy (prvním příkladem může být pražský Dům knihy Jana Kanzelsbergera). Ty mohou prodávat knihy levněji než menší, nezávislí knihkupci, kteří budou vytlačeni z trhu. A s nimi i vyhranění nakladatelé, jejichž produkci nabízeli. V konečné fázi pak dojde k tomu, že velké společnosti zvednou i ceny knih středního proudu, neboť jim už nikdo nebude konkurovat. Pistoriův značně temný výhled se opírá o zahraniční příklady. Například ve Švédsku byly pevné ceny knih zrušeny v roce 1970 a do pěti let klesl počet tamních knihkupectví o čtvrtinu. Ještě k nápadnější koncentraci trhu na několik málo firem došlo po zrušení pevných cen ve Finsku. Ve Francii dokonce jednou odvolanou regulaci po třech letech (v roce 1982) znovu zavedli, neboť řada malých knihkupectví začala mít problémy. Jenže existují i jiné, zdaleka ne tak jednoznačné příklady. Velká Británie pěstovala vzorový institut pevných cen přes sto let - padl až v roce 1995 z rozhodnutí velkých nakladatelských domů. Předpovídaný rozklad trhu se nekonal a například na nedávném frankfurtském veletrhu dotázaní britští nakladatelé přiznali, že se k jejich vlastnímu překvapení stále nic dramatického neděje. Počet vydávaných titulů v Británii meziročně narůstá a ceny knih volně fluktuují nahoru i dolů. Pistorius sice upozorňuje, že ustanovení o pevných cenách knih dnes platí v jedenácti zemích unie - ať již ve formě zákonné normy (Francie, Španělsko), či na základě dohod mezi podnikateli a profesními svazy (Německo, Holandsko, Belgie). Otázka však zní: jak dlouho ještě? Evropská komise před nedávnem znovu potvrdila svůj verdikt z letošního ledna, který už nyní zakazuje regulaci cen knih přes hranice jednotlivých států; tedy například mezi Francií a frankofonní částí Belgie, ale hlavně po celé německé jazykové oblasti - mezi Německem, Rakouskem a Švýcarskem (byť to není členem unie). Záležitost se stala principiální kauzou uvnitř evropských struktur: proti sobě zde stojí pravidlo volné soutěže a argument, že kniha není zboží jako každé jiné, ale také kulturní statek. Němečtí podnikatelé získali na svou stranu nejvyšší politické kruhy - ve prospěch pevných cen se vyslovil kulturní výbor Evropského parlamentu a také rada kulturních ministrů unie. Odpovědí je však ještě tvrdší postoj Evropské komise. Ta nyní hodlá podrobit revizi regulaci cen v jednotlivých zemích - zvláště tam, kde je podchycena právě zákonem.
Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Katja Kettu
RECENZE: Uštípli jí jazyk. Šokující Můra líčí příběh ve stínu gulagu

Finská prozaička Katja Kettu má smysl pro nesmyslné lásky. V Porodní bábě, z níž se stal světový bestseller, líčí vztah mezi Finkou a německým důstojníkem, v...  celý článek

Svět módy podle ilustrátorky Megan Hessové
Po Sexu ve městě ilustruje kreslířka životní příběh Coco Chanel

Módní návrhářka Coco Chanel přesvědčila svět, že dámské kalhoty, bižuterie i značkové parfémy mají smysl. Její život nyní představuje kniha Coco Chanel –...  celý článek

Ron, Hermiona a Harry na konci sedmého pokračování Harry Potter a relikvie smrti
Rowlingová na Potterovi stále bohatne. Na podzim vyjdou dvě nové knihy

Svět Harryho Pottera se loni rozrostl o divadelní hru, scénář i nový film. Úspěšný návrat do světel reflektorů nyní vynesl J. K. Rowlingovou na první příčku...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.