Urbanová totiž tvrdila, že jde o příliš seriózní věc na to, aby ji dokázala zahrát. Ke změně rozhodnutí ji přiměla až nabídka z Ostravy. "Na otázku dirigenta Roberta Jindry jsem řekla, že jsem zatím vždy viděla na jevišti, že toto dílo je velice seriózně brané, je to pořád ještě sci-fi. Musela bych hodně předstírat, tvářit se, že něco existuje, a to já nedokážu, proto jsem vždy odmítla. On to vzal za ten správný konec. Řekl, že mě toho jevištního pojetí zbaví, ať se naučím jenom part," řekla Urbanová k Janáčkovu dílu, které pojednává o slavné zpěvačce Emilii Marty. Ta žije díky elixíru života již 337 let.
Pěvkyně Eva Urbanová |
Robert Jindra, který je hudebním ředitelem opery Národního divadla moravskoslezského, prohlásil, že už při nástupu do funkce se rozhodl uvádět každý rok jednu Janáčkovu operu. Pro koncertní provedení Věci Makropulos se rozhodl kvůli náročnosti představení, ale i proto, aby Evu Urbanovou přesvědčil. "Pan dirigent to se mnou prostě umí," komentovala to sopranistka. V Ostravě vystupuje i v další Janáčkově inscenaci, Její pastorkyni. "Věc Makropulos je poslední Janáček, který mi chyběl. Pořád mi všichni říkali, že bych se to měla naučit," dodala umělkyně.
Když poprvé dostala nabídku zpívat Emilii Martu, bylo jí asi 31 let. "Myslím si, že bych tehdy vůbec nepochopila, jaká Emilie Marty je. Člověk na to musí mít určitý věk. Je to o podstatě lidského bytí, o tom, že každý člověk se bojí smrti a celý život s tím bojuje, to je i případ Emilie Marty," řekla Urbanová.
Urbanová: Do života Emilie Marty se už dokážu vžít
Připouští, že dnes už by přijala i podobnou nabídku, jakou před dvěma lety odřekla v Praze. "Pan dirigent mi tehdy řekl: Je to velká škoda, protože až se to naučíte, tak vám nějaké režijní pojetí vůbec nebude vadit, protože se vám bude líbit ta role a hudba. A měl pravdu. Dneska už bych z toho slevila," vysvětlila pěvkyně.
Pokud podle ní zpěvák dá svému výkonu všechno, co je potřeba, ve výsledku pak není rozdíl mezi tím, zda je provedení opery scénické nebo koncertní. "Když textu věříte, dodáte mu všechno, co má mít, nezáleží, jestli máte nějaké kulisy," řekla Urbanová. Dodala, že už se do života Emilie Marty dokáže vžít. "Dostala jsem se do okamžiku, kdy nemusím nic předstírat, vím, proč se mám takhle chovat. Už mi taky není těch 30, jak mi bylo," řekla pěvkyně.
Eva Urbanová mimo operuO Urbanové je známo, že ráda poslouchá i rockovou hudbu. Teď se těší, že se jí v březnu splní jedno rockové přání, zatím ale nechce prozradit, o co půjde. "Operní pěvkyně si splní rockový sen. Neřeknu jaký, protože by se to nesplnilo," řekla Urbanová. Netají, že na svoji rockovou lásku si vždy udělá čas. "Když tady loni byli Judas Priest, tak jsem byla v O2 Aréně a bylo to něco strašného – vyváděla jsem tam jak ve dvaceti a bylo mi to úplně jedno," uvedla. Rock ostatně bude poslouchat i v autě cestou z premiéry Věci Makropulos. "Mám naplánováno, že po představení ještě pojedu až do západních Čech. Tak co si myslíte, že si pustím? To mi bude celou cestu hulákat heavy metal," popsala umělkyně. |
Věc Makropulos, ovšem jako výrazně výtvarně stylizovanou inscenaci, uvedl mimo jiné režisér Robert Wilson. Do hlavní role v pražském Stavovském divadle obsadil Soňu Červenou.
Z inscenace Věc Makropulos
"Nemusela jsem se rozhodovat, po Emilii Marty touží každá herečka a zpěvačka, a já jsem byla tou 'šťastnou vyvolenou'. V té roli můžete prožít 337 let života. Můžete být krásná, můžete být ošklivá. Je to úžasná postava," řekla Červená v rozhovoru pro MF DNES.
